Nabízíme vám unikátní možnost nahlédnout do téměř sto let starého rukopisu mladovožického rodáka, historika a spisovatele Richarda Hrdličky (1868 – 1967).. Text se dostal šťastnou souhrou osudu do rukou vedení města, které chce podle něj vydat knihu.

Čís. nové 22, staré 60, josefinské (bývalý radní dům) Pokračování z minulého týdne

Páter Moštěnský zaslal posudek komisařů konsistoři a připomenul: „Z relace důst. pánů komisařů vyslaných na popud můj na ponoukání mého svědomí nepochybně Vaše Veledůstojnosti porozuměly, jaký jest stav věže neb zvonice mladovožické, v níž i soudní řízení se koná a vězni zavírají. Ježto tedy není pochybnosti, že věž patří právem ke kostelu, jest proti důstojnosti a posvátnosti její, tam soudy konati a na místě nedotknutelném a svobodném míti místo zajetí a střežení, jakoby farář strážcem věznice byl. Pročež Vaše Veledůstojnosti s náležitou úctou prosím, abyste ráčili slovutnému panu patronovi Krištofu Karlu Přehořovskému svob. Pánu z Kvasejovic, který několikráte mi řekl, že není proti tomu, aby věc se urovnala, dopsati a jemu předložiti, aby tak věž dostala se kostelu, k němuž právem patří. O čemž rozhodnutí Vašeho čekaje zůstávám.“ atd.

Odpověď konsistoře

Dopis předložen konsistoři 14. března 1659. Dne 20. března dopsala konsistoř Přehořovskému následovně: „Vysoce urozený pane nám milý! Co tak v příčině nějakého stavení na způsob věže v městys Ml. Vožici blíž chrámu Páně vystaveného dvojctihodný kněz Mikuláš Moštěnský skrze ponížený spis při nás znova vyhledává, z přiloženého memoriálu jeho obšírněji vyrozuměti ráčíte. I nepomenuli jsme mezi tím dotčenému Moštěnskému protestací 169. decembris léta již minulého 1658 nám v té příčině podanou podobným způsobem comunicirovati, jakou pak naproti tomu odpověď dává, z inklusivy viděti jest. Poněvadž pak dotčený farář mladovožický některé příčiny, pro které by takové stavení víceji chrámu Páně nežli obci mladovožické přináležeti mělo, předstírá, nevidíme, proč by takové stavení při chrámu Páně pozůstávati nemělo a obzvláště z té příčiny, že zvony kostelní netoliko na též věži zavěšeny jsou, a nýbrž i sama střecha téže věže z důvodu kostelního se opravuje. Pročež Vašnosti to vše pro vyrozumění propůjčujeme a místnou odpověď, jaká by fundamenta naproti tomu obec mladovožické měla, s odeslanými inklusivy očekávati budeme, nás při tom společně v ochranu Boží poručena činíce. Actum v Praze v konsistoři arcibiskupské 20. martii 1659. Jeho vysoce osvícené knížecí Eminencí Pána pana kardinála z Harrachu arcibiskupa pražského tec. Officiales a assessores Fryderych Plánek, místokancléř.“

Krištof Karel Přehořovský poslal pak arcibiskupovi tento řízný dopis v českém jazyku: „Vysoce osvícený kníže! Mám toho jistou zprávu, kterak pan Peter Moštěnský majíc dovolení na statku mém duchovní ceremonie administrovati, nevím, z jaké horlivosti na Vaši vys. kníž. Eminenci vznesl, jakoby v městys mém mladovožickém stavení jedno, jenž jest na způsob věže, – v kterémž od paměti lidské obec vejšpsaného městys dům svůj radní mají a bez překážky všelijaké takového vždycky pokojně za rathaus užívají, kostelu v témž městys (prej) náležeti a tak obci odňato a kostelu přivtěleno býti mělo. Nevědouce já pak, jak to týž p. Pater ukazuje, nebo mně toliko oustně jednoho času běžně oznámil, poněvadž stavení to blízko krchova stojí a v něm zvonové kostelní se vynacházejí, že bezpochybně, jak jinak, stavení to k chrámu Páně náležeti má. Jsouce já gruntu toho pozemského dědičná vrchnost, neméně kostela mého přední collator, nejsem toho obmyslu proti svědomí mému od vlastní kollatury mé dáti bezelstně něco abalienirovati Kdybych byl podstatu této věci věděl, nikoliv bych dopustil Vaši knížecí Eminenci tím zaneprázdňovati, nýbrž učinil bych při tom, co náležité jest; nejsouc však od častopsaného pana Patera v tom předně informován, zavírám z toho, že to předsevzetí jeho víc mně k despektu než z podstaty zformirováno jest. Jak jest toho věc slušná, abych já, jakožto mého gruntu dědičná vrchnost a chrámu Páně collator taky slyšán byl, V. kn. Em. Služebně žádám, že mně všechny ty v této materii zašlá akta propůjčiti račte a potřebu mou také při tom dále slyšeti.“

Lekce páterovi

Z dopisu toho zřejmo, že Moštěnský neuznal za vhodné dorozuměti se předem s majitelem panství, což svědčilo by o jeho sebevědomí spočívajícím snad na hodnosti bakalářské, kterou při svém jméně vždy uvádí. Přehořovský však neměl pro jeho povýšenost porozumění a dal mu v dopise patřičnou lekci. Jak se Moštěnský dověděl o tomto dopisu, nemeškal a zaslal konsistoři omluvný a prosebný list tohoto znění: „Veledůstojný atd. Vyrozumívám ne bez bolesti, že nejjasnější pán Krištof Karel Přehořovský svob. pán z Kvasejovic atd. si stěžoval, že bych si dovolil nějak úmyslně a spíše na jeho potupu, než z nějaké podstatné příčiny přisvojovati si věž a zvonici v jeho městě Mladé Vožici, která ke kostelu přiléhá a na jeho půdě stojí a jeho nákladem se opravuje. Avšak tak jakož já nejjasn. pana barona jakožto dobrodince a patrona mého štědrého vždy že ctí mám, vím, tak mi ani na mysl nepřijde, abych něco na potupu neb škoda jeho zamýšlel. Bohem se dokládám, že nic jiného v té věci jsem nepodnikal ani nepodnikám, než co svědomí mé při správě kostela od Vašich veledůst. mně svěřeného mi velí a k čemu mne zavazuje. Ani obci ani mně žádná výhoda nebo škod nevzejde, ať obec či kostel řečenou věž má. Spíše jedná se tu o čest a chválu boží, k jejíž rozmnožení nejjasn. Pan baron jako, než já jako správce duchovní jsem zavázán. Spíše bych byl toho mínění, aby věž vrácena byla kostelu, k němuž dle místa svého patří právem a jak vyslaná k tomu komise se přesvědčila, než aby se domníval, že to na újmu jeho bude, když vrácení toto stane se bez svolení jeho jako pána i pozemku i kostela patrona. A jako se to státi nemůže bez vědomí jeho, tak jsem toho nikdy nezamýšlel. Protož v poslední své žádosti jsem psal, aby jemu se dopsalo a jemu se to předložilo. Vím, že kdyby často řečený nejjasnější pan baron z vlastní moci to byl učinil, poněvadž všichni jeho nástupcové snad stejné vůle by nebyli, že by lépe bylo, aby se to stalo právem veřejným, aby nástupcové jeho v majetnictví pozemku věc zvrátiti nemohli. Pročež Vašich veledůst. Žádám, abyste ráčili toto jeho špatné o mně mínění vyvrátiti a se sdělením listin jemu oddanost mou vyříditi a jemu přeložiti, aby záležitost onu, Boha a jeho vlastní cti se týkající tím dříve vyříditi ráčil. Zůstávám atd.“ ⋌Pokračování příště

RICHARD HRDLIČKA