„Sovy pálené z volné přírody postupně mizí. Největším nebezpečím je pro ně člověk, nejčastější zjištěnou příčinou smrti těchto krásných sov je srážka s autem či vlakem. Velké riziko představuje také používání chemických prostředků proti hlodavcům, kteří tvoří podstatnou část potravy těchto sov. Některé odhady mluví o tom, že na českém území přežívá už jen 150 až 450 párů. V Česku je tak sova pálená zvláště chráněná jako silně ohrožený druh,“ zdůrazňuje ředitel táborské zoo Evžen Korec a dodává, že chov sov pálených tak plně zapadá do konceptu zoologické zahrady.

„Naším hlavním posláním je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že se naše zvířecí osazenstvo rozrostlo hned o pár těchto krásných a bohužel ve volné přírodě vymírajících sov. Stejně jako všechna ostatní zvířata u nás budou mít ty nejlepší možné podmínky. Doufáme, že bychom v budoucnu mohli sovy pálené pravidelně odchovávat,“ naznačuje další plány se sovím párem ředitel Korec.

Babica versus Hruška. Hlasovací popelníky Cheironu jsou hitem internetu.
Babica versus Hruška. Hlasovací popelníky Cheironu jsou hitem internetu

Sova pálená je snadno rozeznatelná podle výrazného závoje srdčitého tvaru kolem obličeje, velkých černých očí a charakteristického zbarvení. Spodní strana těla je bílá až žlutohnědá s tmavým skvrněním, svrchní strana tmavá – břidlicově černá s jemným bílým skvrněním.

Původně sovy pálené žily v otevřené krajině se skálami či světlými lesy, postupem času se ale přizpůsobily blízkosti člověka. V současnosti tak hnízdí hlavně v budovách, převážně na půdách. Oblíbily si ale také věže kostelů, zříceniny a zemědělské usedlosti. Zemědělcům pomáhají tím, že v okolí loví hraboše a myši. Populaci sov však decimuje používání jedů k hubení hlodavců. Hlavním predátorem sov je kuna skalní.

Tragická srážka vlaku s chodcem v Táboře
Tragický střet u Tábora, po srážce s vlakem přišla o život žena

Sova pálená má velmi dobrý sluch, díky kterému dokáže přesně lokalizovat svou kořist. Drtivou část potravy tvoří drobní savci, nejoblíbenějším úlovkem jsou hraboši polní. Občas uloví i malé ptáky, obojživelníky nebo hmyz. Kořist loví převážně v noci, nízkým neslyšným letem těsně nad zemí.

Sova pálená vytváří trvalé páry, které většinou zůstávají věrní místu hnízdění. Tok začíná podle počasí během února či března, první hnízdění se odehrává obvykle v dubnu, druhé pak v červenci nebo srpnu. Na vejcích sedí pouze samice, které samec přináší potravu. Vylíhnutá mláďata pak krmí oba rodiče. Z hnízda mladé sovy poprvé vylétnou po zhruba 60 dnech.

Sovy pálené rozšířily kolekci sov v zoo, kde už žijí kalous ušatý, puštík bradatý, puštík obecný, sovice sněžná a výr velký.