Před dvěma týdny jsme zveřejnili fotografii paneláku s hradem Kotnov na fasádě. Pražské Sídliště se díky němu stalo unikátním nejen v Táboře. A už inspiruje i další. vlastníky paneláků.

Jednatel táborské společnosti Bytes Ondřej Semerák potvrdil, že panelák v Buzulucké ulici je pro ně novou výzvou. „Máme dokonce vytypované už dva objekty, jeden je v Zavadilské a druhý v Chocholouškově ulici. Ten má celý štít volný a když budou lidi přijíždět vlakem, uvidí na domě něco na téma Tábor," naznačil s tím, že tímto směrem se teď v rekonstrukcích paneláků ubírají. Jak jednatel společnosti dodal, do tří let by je Bytes mohl mít všechny v nových fasádách.

O rozruch v Buzulucké ulici se nejvíce postaral otec myšlenky, iniciátor a předseda společenství vlastníků bytů Vladimír Pochylý. Nápad na obrazovou fasádu našel na internetu, kde narazil na projekty plzeňského grafika a malíře 3D fasád Milana Strnada.
„Původně jsem si představoval, že tam bude více 3D efektů, ale protože grafik město Tábor zná, přišel sám s nápadem vytvořit táborské dominanty. Na jedné straně domu tak vznikla malba Kotnova a na té druhé se již brzy začne rýsovat táborská kostelní věž," prozradil Vladimír Pochylý, jak projekt malované fasády bude pokračovat.

Je možná trochu ironií, že fasáda panelového domu na Pražském Sídlišti vyvolává tak pozitivní reakce, ačkoliv její nátěr v několika odstínech šedé se od toho původního barvou příliš neliší. Na druhé straně, příjemně vybočuje ze záplavy oranžové, meruňkové a dalších teplých barev, které jsou pro nově natřené fasády panelových domů tak typické dnes.

„Přemýšleli jsme i o barevných variantách. Ale nakonec vyhrála šedivá a její odstíny, protože se ke stylu a motivu malby hodí více. Zároveň pevně věřím, že šedivá barva bude blednout pomaleji než kdybychom použili křiklavější barvy," vysvětlil předseda výboru společenství vlastníků Vladimír Pochylý volbu barvy nátěru.

Rozbít jednolitost šedivé barvy na přední a zadní části domu měly původně bílé pruhy. „Nakonec jsme je ale museli zamítnout, neboť linky by jen zdůrazňovaly, že je dům křivě postavený. Bílé pruhy na přední a zadní straně fasády jsme tak nahradili několika 3D obrazci," doplnil iniciátor projektu. 

Kromě samotného finálního výsledku byl pro obyvatele domu zajímavý i proces, jak první malba pod rukama zručných řemeslníků vznikala. „Jen drželi v ruce mobil a podle obrázku z něj si vytvořili první náčrtky. Pak díky stínování začala kotnovská věž pomalu vystupovat. Bylo moc zajímavé pozorovat, jak na tom pracují. Dokončení celého díla jim zabralo jen několik málo dní," vyprávěla Ilona Drtinová a její syn Matouš souhlasně přikyvoval.

Proces schvalování projektu mezi majiteli bytů proběhl podle Ilony Drtinové bez problému. „Na jaře se zorganizovala společná schůze se všemi majiteli bytu, na které Vladimír Pochylý představil několik návrhů, jak by panelový dům mohl vypadat. Projekty si mohl každý prohlédnout a vyjádřit se, co by se mu líbilo nebo co by se dalo ještě vylepšit. Varianta s Kotnovem a táborskou kostelní věží byla podle mě nejlepším a nejoriginálnějším návrhem a naprostou většinou byla schválena," popsala Ilona Drtinová proces výběru fasády.

Dekorace, jež byla součástí celkové rekonstrukce, se mezi obyvateli panelového domu prosadila nejen díky své originalitě, ale i díky tomu, že plánované náklady se téměř nezvýšily, a celková renovace tak byla finančně dostupná všem majitelům bytů. „Celá rekonstrukce domu, včetně střechy a fasády je financovaná úvěrem s velmi dobrými podmínkami, za nejnižší možný úrok. Takže ani s placením zatím problém nebyl. Každý si mohl také vybrat, zda je pro něj více přijatelné uhradit svůj podíl najednou a nebo splátkami. Většina obyvatel i díky jeho výhodnosti zvolila úvěr," řekl František Pavlát, vlastník bytu v malovaném panelovém domě.

I děti z paneláku jsou s projektem spokojené. „Je to super, moc se mi to líbí. Jen ta rezavá barva balkonů se mi nezdá, moc s Kotnovem neladí, tu bych změnil" řekl Matouš Drtina, syn majitelky bytu Ilony Drtinové. Podle Vladimíra Pochylého se Matoušovo přání brzy vyplní.
„Nakonec jsme se se všemi majiteli balkonů domluvili, že i ty budou natřené šedivou barvou," uvedl otec myšlenky projektu.

Šedé bylo kdysi až dost, ale minimalismus panelákům sluší 

Všechna sídliště v okrese postupnými rekonstrukcemi zvýšila lidem hodnotu bydlení. I Tábor se podle Ondřeje Semeráka se svými domy blíží k cílové pásce.

„Do tří let, pokud nám finanční stránka zůstane takto nakloněná, budeme mít všechny městské paneláky po rekonstrukci," naznačil jednatel táborského Bytesu Ondřej Semerák a upřesnil, že u cihlových domů mění jen okna.

Z velká části je tak Tábor už barevný. Městské paneláky ale většinou přemírou barev nehýří, takže do mnoha odstínů se dostává hlavně díky jiným vlastníkům. Na Sídlišti nad Lužnicí mají městské paneláky čitelný rukopis: dům je bílý a jen tu a tam se ho dotkne druhá barva. Vždy jde o návrh projektanta, který posuzuje městský architekt. Bytes se dokonce může pochlubit, že jeho zdejší tři „decentní" přeměny v roce 2014 uspěly v mezinárodní soutěži Building Efficiency Award, kde v kategorii revitalizace panelových domů obsadily druhé místo.

Sezimovo Ústí už všechny paneláky prodalo a jejich současnou podobu jim tak vtiskli noví vlastníci. Přesto do jejich vizáže město zasahuje. „Návrh jde ke komisi výstavby, která může doporučit jiné barvy, ale vesměs je schvaluje a pak návrh předloží radě," vysvětlil starosta Martin Doležal. Město si ponechalo pět cihlových domů, u nich s novými fasádami nepočítá.

Ani Soběslav se na podobnou investici nepřipravuje. „Našich několik málo paneláků stojí na náměstí, takže jsou udržovány pravidelně. Byly postavené v roce 1994, což je v podstatě nedávno, takže zatím žádné velké renovace nejsou potřeba," uvedl Jiří Weber z odboru výstavby a regionálního rozvoje.

Naopak v Bechyni nyní dokončují kompletní rekonstrukci sídliště Obránců míru. „Pracujeme na finální přestavbě posledního domu. Instalujeme plastová okna a také osadíme nové balkony," vyjmenovává jen některé zásahy jednatel Bytenesu Miroslav Král. Finální barvu fasády ještě neurčili. Shodnout se musí vedení radnice i památkáři, neboť sídliště patří do památkově chráněné zóny. 

Už nyní je ale podle Miroslava Krále jasné, že nátěr bude střídmý. Půjde maximálně o dva odstíny, aby dům ladil s okolními stavbami. Ne příliš kontrastní kombinaci barev tady zvolili na dům i soukromí vlastníci. „Když jsme panelák zhruba před osmi lety rekonstruovali, rozhodli jsme se pro dva odstíny mezi petrolejovou a tyrkysovou. Jsem rád, že jsme nezvolili nic pestřejšího, šedá nuda byla sice za minulého režimu na sídlištích ubíjející, ale dnes to někdy přešlo až do opačného extrému. Když vidím čtyřbarevný panelák, zase bych tu šedou uvítal. Bechyně se to ale naštěstí netýká," míní předseda sdružení vlastníků bytů Karel Janečka.