Ačkoliv jihočeský kraj na rozdíl od svého jihomoravského kolegy není znám pro velkou výrobu a konzumaci kořalky, i na Táborsku se dává vzniknout domácím destilátům.

Podle Eduarda Hniličky, provozního ředitele lžínské palírny, se začátkem podzimu rozjíždí pálení na plné obrátky.
„Už začala pěstitelská sezona, takže lidé vozili třešně a meruňky, teď rané švestky, hrušky. S jablky ještě čekám tak do půlky září," uvádí Eduard Hnilička. Napříč republikou i regionem k nejčastěji pálenému ovoci patří švestky, za nimi následuji hrušky a jablka. Naopak jen výjimečně se pálí z rybízu či třeba malin a dalšího drobnějšího ovoce.

„My například pálíme i z hroznového vína, kterého nám lidé vozí až překvapivé množství. Můj sen je ale vypálit si destilát z borůvek. Kdysi jsem ho ochutnal a byl bezkonkurenční," říká zasněně Eduard Hnilička.
Palírny můžeme rozdělit do dvou kategorií – na ty, které od vás přijmou syrové ovoce a na ty, které pracují s kvasem, jež jim předem připravíte.Ve Lžíně je to ta první varianta, která je podle provozního ředitele výhodná, protože pro zákazníky je to skoro bez práce a palírna si zas může ověřit kvalitu ovoce.

„My bereme celé ovoce, protože si ho raději sami kontrolujeme. Je tam tedy ta vstupní vizuální kontrola, aby třeba nebylo shnilé nebo nezralé. Kvašení ve větších objemech je také lepší, lépe to prokvasí, je to kvalitnější," tvrdí Eduard Hnilička. Na 1 litr 50% ovocného destilátu je třeba dodat asi 9 – 11 kilo švestek, 12 – 14 kilo hrušek, 11 – 12 kilo jablek a 12 - 13 kilo třešní, záleží na cukernatosti ovoce. Za jeden litr destilátu zaplatíte ve Lžíně 165 korun.

Nevýhodou je, že destilát, jež si odnášíte, pravděpodobně nepochází z vašeho vlastního ovoce, ale bude to mix od více pěstitelů.
Pokud si přejete pálenku pouze z vlastních zásob, pak zamiřte třeba do Žíšovské pálenice ve Špejcharu, kde vám ji Petr Prokeš vypálí. Musíte sem ale přijet s vlastním kvasem. Jeho příprava není složitá, ale pro kvalitu pálenky naprosto zásadní.

„Na kvas se sklidí jen zralé a dobré ovoce, které rozmačkáme a necháme kvasit v čistých uzavíratelných nádobách nejlépe s kvasnou zátkou při teplotě asi kolem 18° C, někde na dobře větrané místo, ale vyvarujete se přímému slunci. Konec kvasného procesu, podle typu ovoce po třech až 12 týdnech, poznáme podle toho, že z kvasné zátky, jež je ponořená do vody už nevychází žádný oxid uhličitý, tedy žádné bublinky," uvádí Petr Prokeš a hned dovysvětluje, co by pěstitel měl dělat s peckovicemi.

„Velké pecky se musí vyndat, takže ty od broskví či meruněk tam nepatří, ale třeba u slivovice tam zůstat můžou. Záleží to na vás, zda chcete, aby destilát měl i hořko mandlovou chuť po peckách a nebo nikoliv. Já, když si pálím slivovici, tak je nechávám," radí majitel pálenice.Pokud je kvas hotový a máte ho minimálně 100 litrů, tak s ním můžete zamířit do palírny. Výroba destilátu je pak otázkou jen několika hodin. „Zhruba hodinu se směs zahřívá a dvě hodiny se destiluje tady v tom ocelovoměděném zařízení, v takovém papiňáku" ukazuje Petr Prokeš na naleštěný stroj.

Při objemu od 100 do 150 litrů zaplatíte 159 korun za litr 50% destilátu. Během čekání si můžete posedět v příjemném prostředí nově opraveného špejcharu a vznikající nápoj degustovat.
Pokud alkoholu neholdujete, svoji úrodu můžete zpracovat i na jiný typ nápoje – na mošt. Tuto službu nabízí například firma Mirabelka z Mladé Vožice a to za tři koruny za kilo ovoce.