S úsměvem na rtech dnes vítala Josefa Čížková z Chýnova členy rodiny, kteří jí přišli blahopřát ke stým narozeninám. Kromě dvou vnoučat ji navštívila také tři pravnoučata a dvě prapravnoučata.

Josefa Čížková se narodila 17. března 1913 v Ústrašicích jako nejmladší ze šesti sourozenců. V současné době již devět let bydlí v Domově pro seniory v Chýnově. Štěstí ji ale od dětství neprovázelo.

„Tatínek jí zemřel ještě v první světové válce, takže ho ani nepoznala, a maminka zemřela, když byl babičce jeden rok. Poté jí vychovávala babička a když i ta zemřela, přešla do péče nejstarší sestry," popsala začátek života Josefy Čížkové Jaruška Polánecká z Tábora.

Vozila kočárek

Přestože s oslavenkyní není pokrevně příbuzná, stala se již členkou rodiny.

„Seznámili jsme se přesně před třiceti lety, když se mi narodila dcera. Bydlela naproti nám přes ulici a nabídla mi, že pokud budu chtít, může mi vozit kočárek. Nakonec jsme se tak spřátelily, že jsme společně začaly slavit svátky, narozeniny a dokonce i Vánoce," vysvětluje Jaruška Polánecká s tím, že si ji doslova adoptovali jako vlastní babičku.

Tu osud v osmnácti letech zavál do Prahy, kde sloužila u dvou rodin. Starala se tam o domácnost a pečovala o děti. Chtěla se vyučit švadlenou, ale rodinné poměry jí to bohužel neumožnily.

„Když jí bylo třiadvacet, přijel za ní do Prahy její nastávající manžel, který pocházel také z Ústrašic. Přemluvil ji, aby se vrátila na jih a vzala si ho. Pak společně dlouhá léta žili v Táboře a vychovali dva syny," shrnula další část života Jaruška Polánecká.

Poznamenala, že Josefa Čížková celý život ráda četla a v Praze byla častou návštěvnicí divadel. Protože ale nikdy neměla na kulturu moc peněz, kupovala si vždy nejlevnější lístky. „Stál korunu a byl pouze na stání," doplňuje Jaruška Polánecká.

Stoletá seniorka se snažila během života také skromně jíst. V jejím jídelníčku převažovala hlavně jablka, rýže a brambory. Nikdy nepila alkohol ani kávu. Mastila jen velmi střídmě.

Jedla jablka a chléb

„Pamatuji si, že každý den v půl páté večeřela. Nejčastěji měla rozvařená jablka, k nim přikusovala suchý chléb a vše zapíjela hořkým ovocným čajem," vypráví dále o ženě, která dlouhá léta pracovala v táborské Elektroizole a odtud pak také odešla do důchodu.
Josefa Čížková i v penzi dodržovala určité stereotypy. Především brzy vstávala a každý den ráno se nezapomněla umýt do půl těla studenou vodou. Možná díky tomu mohla včera oslavit sté narozeniny. Paměť si udržovala luštěním křížovek. Jednou v soutěži dokonce vyhrála medaili.