VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Otec se na Západ dostal s turisty

Jižní Čechy - Opět je tu nový díl seriálu jihočeských Deníků, který jsme nazvali 70+. Věříme, že vás vzpomínání jihočeských pamětníků nepřestalo bavit, že 
s chutí usedáte ke čtení o době, od níž uplynuly desítky let, ke čtení o tom, jak se žilo v době vašeho dětství a mládí. Chceme vaše vyprávění zachytit, aby na papíře byl alespoň kousek. Deník vaše příběhy rád uchová pro další generace.Do dnešního dílu jsme zařadili vaše vzpomínky na to, jak jsme dříve jezdívali na Západ.

11.6.2013
SDÍLEJ:

Milada Janatková z TáboraFoto: Lucie Janečková

Tábor - Já jsem cestovala celý život moc ráda," začala své povídání o tom, jak se dříve jezdilo na západ, dnes již třiaosmdesátiletá Milada Janatková, která se považuje za velkou turistku.

S velkým nadšení popisovala, že navštívila například Itálii, Norsko, ale také Bulharsko či Rumunsko. „To víte, dříve se za hranice moc cestovat nesmělo. Když už lidé jezdili, tak často jen po Čechách. Mně osobně se však nejvíce líbilo v Jugoslávii," naznačila.

Jediný, kdo se z její rodiny dostal na Západ, byl otec Milady Janatkové. „Pamatuji se, že si musel vyřídit cestovní doložku. Myslím, že ji dostal bez problémů. Tenkrát byl otec již v důchodu, takže nikdo nepředpokládal, že by z Čech emigroval. Vždycky se smál a říkal: Co by tam se mnou dělali," vyprávěla Milada Janatková s tím, že cestu za hranice mu umožnilo členství v klubu turistů.

Milada Janatková je členkou Klubu turistů dosud. „Tenkrát mi bylo líto, že jsem nemohla jet s ním, ale nemohla jsem, co se dalo dělat. Výlety jsem si mohla plánovat jen na letní prázdniny, protože jsem pracovala ve školství," dodává.

Přesto se během života podívala do spousty zemí i měst v České republice. Právě zde si oblíbila Šumavu, zvláště pak Lipku, do níž se s turisty vypravila několikrát. 

Aby na Západě nezůstali, museli nechat děti doma

Chvalkov – Jedinou, zato komplikovanou cestu na západ absolvoval za komunistického režimu Josef Bartyzal z Dobrkovské Lhotky. „To bylo v osmašedesátým, procestovali jsme Itálii a Rakousko," začíná své vyprávění. Jenomže k idyle měla jeho tehdejší dovolená poněkud daleko.

„Tenkrát se muselo pro vízum do Prahy, já kvůli němu byl na konzulátu třikrát, než jsem měl všechno vyřízené. Dostal jsem také vyměněné peníze, nejhorší ale bylo, že nám dovolili vzít jich s sebou tak málo, že jsme byli úplní žebráci," lituje třiaosmdesátiletý muž dodnes.
A má proč. Chtěli jsme se jet podívat i do Jugoslávie, ale na to už nám nestačily peníze. Cestu jsme měli naplánovanou na čtrnáct dní, ale už za týden jsme tam neměli z čeho žít, i když jsme si zásoby jídla vezli s sebou," vzpomíná.

Na dovolené přitom byl jenom s manželkou a přáteli. „Děti nám nepovolili vzít s sebou, abychom tam náhodou nezůstali. Dohromady jsme jeli třemi auty, ještě se dvěma kamarády. Moc mě zajímaly Benátky, když se o tom tak mluvilo. Tam jsme byli dva dny, ten první jsme se ale nedostali ani na parkoviště, to bylo totiž obsazené a další auta už nepřijímali, tak nás vykázali druhou stranou ven," vypráví Josef Bartyzal.

Na co vzpomínat má i díky zpáteční cestě. „V Rakousku jsem měl defekt na autě. Naštěstí tam byla velká autodílna a dobrý vedoucí. Drobet jsem uměl německy, tak mi vysvětlil, že kdyby bylo potřeba nějakou součástku vyměnit, musel bych si pro ni jet padesát kilometrů daleko. Držel jsem tam pro ten případ ještě jednoho z kamarádů, aby mě tam kdyžtak dovezl. Celý den na tom dělali. Naštěstí to byla ale jenom ohnutá osička, kterou šéf dílny vyrovnal a všechno zase pěkně běhalo. A nestálo to moc, ten šéf dílny věděl, že Češi jsou chudí, tak mi to udělal hodně levně, zaplatil jsem 513 šilinků, to byl ještě jiný kurz. Víc jsem ale ani neměl," směje se po letech složité situaci, do které se tenkrát dostal. 

Do Německa vkročil omylem

Čestice – Pětasedmdesátiletý Josef Jáchym si o nějakých cestách za západní hranice za svého mládí mohl nechat jenom zdát.
Po nějakých dlouhých cestách s manželkou ale stejně ani netoužili. Ale zájezdů, které se tenkrát v obci v hojné míře uskutečňovaly se rádi zůčastnili.
„Bylo toho hodně. Jezdilo se například na Moravu na víno, do Brna na veletrhy a téměř každý měsíc na otáčivé hlediště v Českém Krumlově," zavzpomínal.
V Česticích měli tehdy nějaké motocyklové závodníky, tak vyráželi na výpravy na závody také s nimi. Ale také ne za západní hranice. „Bylo to například do Mariánských Lázní, k Plzni a podobně," doplnil Josef Jáchym.
Nikde na západě ovšem těch letech nebyl. „I když vlastně jednou ano. To jsem byl ještě na škole a byli jsme na brigádě sázet stromky. Hranice ještě nebyly tak uzavřené, tak jsme šli tři kluci a najednou jsme byli v Německu, za chvíli nás museli vrátit," vzpomněl si.
Skutečně se do západní Evropy Josef Jáchym podíval teprve po listopadu 1989. Několikrát byli s manželkou jak v Německu, tak Rakousku. „Čas od času se tam podíváme, třeba do lázní se vykoupat nebo tak," poznamenal. Ale nechat zahrádku opuštěnou na delší dobu, to se jim ani dnes moc nechce.

Autor: Redakce

11.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 9 000 Kč Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Pokojská. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 9000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Zkrácený úvazek - 30 hodin., Kontakt: telefonicky, emailem.. Pracoviště: Josef drs - hotel relax, Varšavská, č.p. 2708, 390 05 Tábor 5. Informace: Josef Drs, +420 736 481 979. Gastronomie - Gastronomie Cukrář, moučníkář 16 000 Kč Cukráři (kromě šéfcukrářů) cukrář/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: nabízíme zajímavou a rozmanitou práci v mladém perspektivní kolektivu, s možností profesního i osobní rozvoje, měsíční a roční bonusy, zajímavé benefity. požadujeme především zájem o profesi , personální stravování, kontakt tel., e-mailem. Pracoviště: Hotel nautilus, Žižkovo nám., č.p. 20, 390 01 Tábor 1. Informace: Jan Křivánek, +420 736 488 938. Výroba - Výroba Montážní dělník 15 500 Kč Montážní dělníci výrobků z kombinovaných materiálů Operátor výroby. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15500 kč, mzda max. 18000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Náplň práce:, Obsluha jednoduchých strojů a zařízení., Jednoduché montážní a kontrolní práce., Manipulační práce s drobnými dílci., Balení výrobků., Zájemcům nabízíme práci ve stabilní a dynamicky se rozvíjející společnosti, týden dovolené navíc, pololetní odměny, příplatky nad rámec zákoníku práce, penzijní připojištění, podnikový lékař a zubař v areálu společnosti, dotované závodní stravování, odměny za pracovní výročí, odměny za zlepšovací návrhy, slevu v podnikové prodejně, benefitní systém.. Pracoviště: Brisk tábor a.s., Vožická, č.p. 2068, 390 02 Tábor 2. Informace: Dana Štegerová, +420 731 557 733. Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič skupiny B 120 Kč Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů (kromě taxikářů a řidičů dopravy nemocných a raněných) řidič sk. B - rozvoz mraženého zboží. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 120 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ŘP sk. B, stravné, Kontakt: emailem, telefonicky.. Pracoviště: Cornet cz s.r.o. provozovna, Chýnovská, č.p. 535, 391 11 Planá nad Lužnicí. Informace: David Vobořil, +420 737 221 455.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V sobotu se v Jistebnici jel již 19. ročník Jistebnického maratónu horských kol.
15

Jistebnický maraton se vydařil

PŘEDÁVÁNÍ CEN. Zleva starosta Veselí Ladislav Sýkora, druhý v pořadí Martin Korous, absolutní vítěz Ondřej Chudý, člen rady města Vít Rada, třetí Lukáš Studnař, vedoucí infocentra Lenka Horejsková a dlouholetý účastník Karel Schneider.

Populární triatlon slavil pětatřicátiny

Táborská rezerva neuspěla ani doma

Tábor – Fotbalisté táborského „béčka“ přivítali, na stadionu Soukeník, kde hrají svá domácí utkání, Čížovou, která ještě v loňském ročníku působila v ČFL.

Pamětník: Větší strach měli Rusové

České Budějovice – Ve středu 21. srpna 1968 vpadla vojska zemí Varšavské smlouvy na území Československa. Do Českých Budějovic dorazili Rusové až o den později. Pamětník Jiří Šilha, který se vyfotil u ruského tanku před Jihočeským divadlem, vzpomíná: „Čekali jsme je. Rozložili si ležení nad Borkem a v noci, když bylo město prázdný, sem teprve přejeli.“ Podle Jiřího Šilhy z Českých Budějovic, kterému tenkrát bylo 22 let, byli vojáci všude po městě. S kamarádem věděli, že je to průšvih.

Koukala jsem přímo do hlavně, vzpomíná herečka

České Budějovice – Strach, bezmoc, znechucení a snaha vysvětlit těm klukům u zbraní, že jsou tu špatně. Tak vzpomíná na okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 Bibiana Šimonová, tehdy 24letá herečka v angažmá Jihočeského divadla.

Vimperští poslali do škol miliony, opravy už končí

Vimperk – Šestnáct milionů korun je účet, který zaplatí Vimperští za letní opravy v základních školách. Ty jsou ve městě dvě a v obou po celé prázdniny úřadovali dělníci. Celkově za poslední rok poslalo vedení města do škol a školek ve městě přes šestatřicet milionů korun.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT