Již počtvrté Libor a Karel Šedinovi pouští veřejnost do svého jesličkového království. Jednou za rok se tak suterén domu číslo 356 promění v kouzelné muzeum.

Jak sdělil Libor Šedina, vystavují jen část ze své asi 600 kusů čítající sbírky. „Jsme řezbářská rodina, naše předky řemeslo ještě živilo. Jejich betlémy najdete v kostelích na Šumavě,“ naznačil.

UNIKÁTNÍ PROJEKT

Momentálně pracují na unikátním čtyřpatrovém betlému. „Každý rok chceme odhalit jedno patro. První, které jsme dokončili, návštěvníkům představuje Bechyni jako město keramiky,“ uvedl.

Ztvárňuje výrobu keramiky od počátku přes nabírání a ztloukání hlíny. Točení na hrníčkem kruhu, malování až po její prodej na trhu. Navíc je inspirován reálnými osobami i budovami ve městě. „Je tam náměstí TGM s kašnou, Protivínkou, Bílým zvonem či Šaškovým domem,“ zmínil Karel Šedina.

Nad velikostí díla se pozastavila při nedávné návštěvě i etnografka Muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová.„Nic takového jsem ještě neviděla. Když to uděláte celé, tak bude větší než Třebechovický Proboštův betlém,“ prohlásila při prohlídce.

Bechyňský betlém zůstane přírodní nelakovaný. „Máme ho zpracovaný do takových detailů, že jsou tam i holubi, kteří kálí na římsy,“ směje se Libor Šedina. Do budoucna bude poháněn elektrickým motorem. „Při výrobě je ruční pohon nezbytný, aby se mechanika seřídila a vše potom správně fungovalo,“ upozornil.

UMÍSTÍ DOMINANTY

V dalších patrech podle tvůrců nesmí chybět keramická škola, bechyňský kostel a další stěžejní stavby. „Ve finální podobě zabere celou místnost,“ uzavřel Karel Šedina.

Betlémy u Šedinů si lze prohlédnout do 6. ledna vždy od 10 do 17 hodin. V interiéru vystavili asi 120 betlémů. Z toho část 20-ti metrového vlastní výroby, který mapuje zvyky a tradice jihočeské vesnice ve čtyřech ročních obdobích. Jesličky všech velikostí jsou ze slámy, vlny, rybích šupin, skla, olivového dřeva, keramiky, papíru, soustružené, ve sněžítku, hrací, ve svíčce, z kůže, porcelánové a další.