Skupinu pro výzkum brodivých ptáků v Čechách a na Slovensku Ciconiiformes vede od roku 1980 Stanislav Chvapil, je dlouholetým členem České společnosti ornitologické a České zoologické společnosti, jeho specializací jsou právě čápi bílí. Rok 2023 podle jeho slov přinesl z vědeckého pohledu řadu překvapení. „Letošní rok je z hlediska hnízdění jeden z lepších, na hnízdech někde vidíme i po čtyřech mláďatech, což nebývá zvykem. Dokonce se objevilo v Čechách a na Moravě několik nových hnízd, a zaznamenali jsme dvě anomálie, v Chýnově a Horní Cerekvi,“ hodnotí.

Černý čáp s bílou čápicí

V Horní Cerekvi na Pelhřimovsku došlo k mezidruhovému páření. „Podařilo se tu prokázat páření samce čápa černého se samicí čápa bílého,“ přibližuje s tím, že černý samec vystihl vždy okamžik, kdy nebyl bílý čáp „doma“ a pářil se s jeho samicí. „Podařilo se to natočit na mobilní telefon a také několikrát vyfotografovat. Jestli tam budou kříženci, netušíme, teprve se tam chystáme,“ dodává s tím, že křížence těchto druhů ještě nikdy nikdo v odborné literatuře nepopsal.

V Horní Cerekvi na Pelhřimovsku došlo k mezidruhovému páření.V Horní Cerekvi na Pelhřimovsku došlo k mezidruhovému páření.Zdroj: archiv ČSOK situaci podle Chvapila mohlo dojít vykácením lesa v blízkosti Cerekve, kde silně ohrožení černí čápi hnízdili. „Dřevo bylo napadeno kůrovcem, na kácení pravděpodobně neměli povolení, a tak to nyní řeší Česká inspekce životního prostředí. Myslíme si, že pohlavní pud samce patrně donutil pářit se s bílou samicí,“ vysvětluje.

Podobné pokusy černého čápa namluvit si bílou čápici již ale zaznamenali loni v Dírné na Táborsku. „To je velmi zajímavé, tam je hnízdo na komíně opravny zemědělských strojů hraběte Wratislava a ten mi říkal, že tam několikrát viděl také černého čápa pokoušet se pářit s bílou samicí,“ podotýká Chvapil.

Na dírenském hnízdě prý v rámci mezidruhového setkání došlo k řadě potyčkám, a nakonec se tam loni nevyklubala žádná mláďata. „Možné je, že šlo o téhož samce, protože Cerekev je z Dírné pouze 36 kilometrů vzdušnou čarou,“ domnívá se ornitolog.

Dvě čapí slečny a jediný potomek z osmi vajec

V jihočeském Chýnově je letos prvně v historii díky online kamerovému přenosu zaznamenáno hnízdění dvou čapích samic. O to větší překvapení ornitologům připravily, když vyseděly i mláďata. „Takový případ jsem za svou praxi ještě nezaznamenal, taktéž ho nepopisuje žádná literatura, konzultoval jsem to s mnoha kolegy a žádný o podobném soužití čápů neslyšel,“ zdůrazňuje Chvapil.

Poslední čápě z chýnovského hnízda.Poslední čápě z chýnovského hnízda.Zdroj: Martin KocábekNení běžné ani to, že k páření s největší pravděpodobností došlo mimo hnízdo. „Není ani žádný záznam o tom, že by někdy docházelo k páření čápů bílých mimo hnízdo. Vždycky jenom na hnízdě, nesetkal jsem se s tím za pětapadesát let, co čápy sleduji,“ uvádí dále.

Hnízdění dvou čapích samic v Chýnově na bývalém pivovaru.
Unikát. Lesbický čapí pár se usadil na hnízdě v Chýnově, stará se o osm vajec

Okroužkovanou samici prý dobře zná, loni dokonce hnízdila v Chýnově klasicky se samcem. „Kroužkoval jsem ji v roce 2018 v Horní Olešné na Jindřichohradecku, při výletu ji pak kontrolovali ještě v srpnu v Maďarsku, v roce 2022 tady poprvé hnízdila s normálním samcem,“ popisuje Chvapil.

Hnízdění obou samic Deník popsal již dříve, online kameru lze sledovat zde. Jako stejnopohlavní pár fungují obě čápice velmi dobře a o mládě, které jim zbylo, se starají s veškerou péčí. „Z osmi vajec se jim tu vylíhli tři potomci, přežilo jen jedno čápě, jedna ze samic tedy musela být oplodněná samcem,“ shrnuje fakta.

Od úterý 23. května se v Chýnově na Táborsku stejnopohlavnímu páru čápů bílých vyklubala dvě čápata.
Tomu neuvěříte. Dvě čapí holky v Chýnově spolu vyvádí mladé

Jedno čápě uhynulo několik dní od vylíhnutí na hnízdě. „Údajně mělo být pozřeno dospělým ptákem, to je tzv. pedofágie (pozn. red. požírání vlastních mláďat), která byla poprvé popsána v roce 2017 na hnízdišti v Písku, což mělo celosvětový ohlas,“ zmiňuje s tím, že reakce mu na toto zjištění chodí dosud třeba až z USA.

Druhé malé mládě bylo z hnízda odebráno neoprávněně. „Jedno mládě bylo neduživé, ovšem bylo odebráno bez povolení, vráceno za několik dní na hnízdo a stejně nepřežilo. Zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněného živočicha musí být zdůvodněný a povolený odborem životního prostředí příslušného krajského úřadu,“ upozorňuje Stanislav Chvapil.

Na chýnovském hnízdě po nedělním nočním zásahu hasičů a veterinářů zůstává jedno mládě.
Druhé mládě z Chýnova je živé a zdravé. Z hnízda ho zachraňovali zbytečně

Stanovisko odborníků a vědců nejen z Čech, ale z celé Evropy, podle jeho slov je nezasahovat do hnízdění. „Konzultuji to řadu let, všichni kolegové mi to potvrdili, že se nemá zasahovat, pokud to není nutné a nechat vše přirozenému vývoji,“ upozorňuje.

Zvládají i extrémní výkyvy počasí

Horké a parné počasí, i lijáky a kroupy. To dokáží čápi zvládat svépomocí, jako starostliví rodiče se totiž u svých potomků v péči střídají. „Jeden z rodičů u čápat vždy je, ukrývá je pod svá roztažená křídla, když je teplo, tak vrhá stín, když je zima, prší, sněží, padají kroupy, tak je chrání jako deštník,“ vysvětluje.

Počty okroužkovaných čápat 21. června na hnízdech na Táborsku

Tisová u Jistebnice 4
Borotín 2
Chýnov 1
Planá nad Lužnicí 3
Budislav 3
Soběslav 1

Před mnoha lety v Třebohosticích na Strakonicku čáp své mladé chránil tak, že skoro položil život. „Přišly kroupy a do stojícího dospělého ptáka tak bušily, že z hlavy mu tekly kapičky krve, mláďata ale uchránil. Ovšem tento pečovací reflex se časem vytrácí, u větších mláďat nebývá pravidlem, že v hnízdě zůstává jeden z rodičů,“ uvádí příklad. 

Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Čapí šlamastyka v Chýnově
Hnízdění čápů bílých v Chýnově sleduje dlouhodobě ornitolog Michael Strnad, ten shrnul dění na hnízdě takto:
Jsem více než 50 let členem České společnosti ornitologické, na jejíž stránky birdlife.cz odkazuji všechny, kdo se chtějí o ptácích dozvědět více. Velmi mě těší, že jsem se dožil pokroku techniky, který nám umožňuje sledovat dění v přírodě, aniž bychom ji jakkoli ovlivňovali. Podrobné sledování chování ptáků na hnízdech přináší ornitologům množství nových poznatků, které doplňují a opravují naše dosavadní znalosti. Jsem současně příznivcem toho, aby se z podobných pozorování mohla těšit i široká skupina zájemců laiků, kteří hledají poučení či potěšení v přírodě. Vždyť u nich je pokrok v poznání a vztahu k přírodě neméně významný. Na druhé straně si myslím, že si každý, kdo sleduje podobné stránky, musí uvědomit, že dostává nefiltrované a nezkreslené informace o dění v přírodě, která není hodná ani krutá, jenom od začátku vzniku života neustále testuje vše živé. Co neprojde testem přežití, zahyne. Smrt, někdy i velmi časná, je přirozenou součástí života. Bez ní by nebyl život, jaký známe. Příroda není humánní, je naturální. Proto je to příroda. Pokud se někdo s tímto principem nedokáže vnitřně smířit, měl by si sledování ptačích hnízd odpustit a raději se zaměřit na pohádky, u nichž se dočká šťastného konce. Nepovažoval bych za správné kvůli těmto lidem vypnout přístup k záběrům všem. Současně jsem přesvědčen, že by člověk měl záměrně zasahovat do přírodních procesů co nejméně, a to i v situacích, kdy se snaží z humánních důvodů pomoci ohroženému jedinci. Mezi výjimky patří situace, které člověk svou činností způsobil – tedy například otravy, nebo jedinci zamotaní do vlasců a jiných pastí. Další výjimkou jsou druhy ohrožené vyhubením, i když u nich (a vlastně v celé přírodě) spíše pomůže péče o životní prostředí než záchrana jednotlivce. Výjimkou jsou i situace hodné speciální pozornosti, což je právě příklad chýnovského hnízda čápů, kde spolu proti všem pravidlům hnízdí dvě samice, kterým se dokonce vylíhla mláďata. Proto jsem byl rád, že se v záchranné stanici ujali nejslabšího mláděte, jehož stav se náhle zhoršil. Považuji za správné i to, že rozhodli o jeho návratu do hnízda v situaci, kdy viděli, že má větší šanci na přežití v péči dospělých čápů, a to bez ohledu na výsledek. Mají s problematikou nesrovnatelně víc zkušeností, než já. Proto mě mrzí, že řada lidí věnuje úsilí k diskusi o tom, co by kdyby, a tím odvracejí pozornost od toho nejzajímavějšího, tedy společného hnízdění dvou samic.

Shrňme fakta o hnízdění: 19. 3. 2023 odpoledne přílet loňské samice.
22. 3. na hnízdě se objevuje druhý čáp s tmavou skvrnou na hlavě. „Loňská“ jej hned zahání. Stejně končí i další pokus téhož čápa.
29. 3. je tedy pravděpodobné, že jde o druhou samici.
2. 4. navštěvuje hnízdo třetí čáp, asi samec, ale po chvíli odlétá bez páření a už se nevrátí.
11. 4. večer se na hnízdě konečně objevuje druhý čáp a tráví na hnízdě noc ve dvou. Ráno se ukazuje, že jde o čápa s tmavou skvrnou. Páří se s "Loňskou". Takže žádná samice, ale samec. Říkejme mu „Jupiter“. V dalších dnech se opakovaně páří. Nic nenasvědčuje zvláštní situaci.
17. 4. před půlnocí se v hnízdě objevuje první vejce. 18. 4. se oba rodiče střídají v sezení na vejci. V noci před půlnocí snesla „Loňská“ druhé vejce. To není běžné, čápi snášejí zpravidla obden.
19. 4. pozdě večer usedá na dvě vejce „Jupiter“. Když po 21 minutách vstává, jsou pod ním 3 vejce. Neuvěřitelné, takže žádný Jupiter, ale „Jupiterka“. Od té doby každý den snáší prokazatelně střídavě „Loňská“ a „Jupiterka“ vejce, až 24. 4. snesla „Loňská“ poslední osmé vejce. Od té doby se obě samice střídají v sezení na osmi vejcích. Samice střídavě přinášejí materiál a dostavují hnízdo.
22. 5. se v jednom vejci objevuje otvor.
23. 5. ráno se vyklube první mládě. A pozdě odpoledne hned druhé. Do té doby obě samice pravidelně krmí vyvrženou potravou. Sledovanost na internetu přesahuje 100 současně sledujících. Někteří mají obavy, jak je pro samice nepříjemné „vyzvracet“ potravu. Ptáci však vyvrhují potravu z jícnu či volete, nikoli z žaludku, proto neobsahuje agresivní kyseliny.
26. 5. večer se líhne třetí mládě – poslední. V hnízdě jsou ještě 3 vejce.
27. 5. všechna tři mláďata žerou.
31. 5. jedno z větších mláďat uhynulo, zůstává ležet v hnízdě. Nejmladší mládě je výrazně slabší. Mrtvé mládě zůstává v hnízdě do 2. 6., kdy ho samice rozeberou a zbytky odhodí a zastelou materiálem. V dalším období obě mláďata žerou přinesenou potravu, ale rozdíl mezi nimi se zvětšuje.
11. 6. Většímu mláděti už rostou černé letky, staví se na nohy. Večer se stav malého mláděte náhle zhoršil. Záležitost byla řešena se záchrannou stanicí, postižené mládě bylo pro podezření z otravy z hnízda odebráno a odvezeno do záchranné stanice. V péči veterináře se jeho zdravotní stav zlepšil natolik, že mohlo být 15. 6. vráceno do hnízda. Od následujícího dne se však jeho zdravotní stav opět zhoršuje. Protože není předpoklad, že by další odebrání z hnízda mláděti prospělo, měl by být další vývoj ponechán na přírodě.