VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opilí husité lili víno do úst rok staré mrtvoly Václava IV.

Tábor – (Předchozí díl pojednával o pomoci Táborských Praze, kterou chtěl dobýt Zikmund se svými vojsky. Reputaci táboritů však pokazilo pití vína, které zůstalo v domech boháčů a ve sklepích klášterů.)

25.3.2012
SDÍLEJ:

Táborská akce v Praze se povedla, i nepovedla. Jihočeští husité zdatně pomohli, aby se Praha ubránila Zikmundovi, ale plenění kláštera na Zbraslavi jim na reputaci dost ubralo.Foto: Josef Musil

Obzvlášť ohavná záležitost se kvůli přemíře pití přihodila 10. srpna v cisterciáckém klášteře ve Zbraslavi, který zrovna  nikdo  nehájil  a  v jehož královské hrobce bylo přechodně pohřbeno tělo Václava IV.

Jak píše Vavřinec z Březové ve své kronice, táboři spolu s Pražany v čele s táborským knězem Václavem Korandou klášter ničili a vykradli. Pak i zapálili. To tehdy patřilo k věci. Ničení církevních staveb a jejich zařízení bylo z hlediska programu husitských radikálů v dobové souvislosti pochopitelné. Nadšenci rozbíjeli či pálili sochy a obrazy proto,   že   podle   nich  odváděly mysl věřících od skutečného  soustředění  na  boha  a  prožitek víry. Navíc kostely, kláštery a hrady neměly ve středověku pouze duchovní a  světské poslání, ale byly i důležitými sídly k vojenským účelům. Tudíž v očích tehdejších lidí nešlo o kulturní památky. Jednalo se o strategické body, jejichž obrana či  zničení, aby se předešlo jejich možnému zneužití, prostupuje dějinami válečnictví až do dvacátého století.

Jsi-li Bůh, braň se!

Táboritům rovněž nešlo výhradně o to, aby zbořili úplně všechny kláštery, nýbrž aby některých bylo využito k obec-nému dobru. Například na Sta-rém Městě pražském si zřídili v klášterech svatého Františka a Jakuba zbrojnici a zásobárny. Vlastně z nich udělali stodoly, ale nepobořili je. Uložili si tam především pušky, střelný prach do nich, zbraně všeho druhu a obilí. Jednalo se o chudé kláštery, ve kterých nebyl téměř žádný majetek, a přestože se říká, že klášter svatého Jakuba ubránili před tábority staroměstští řezníci, je pravděpodobnější, že ho táboři jednoduše ušetřili, protože se proti němu neobracel hněv pražské chudiny. Dokonce tam táboři razili mince z materiálů ze zlata a stříbra, jež ukořistili v jiných kostelích.

V bohatých svatostáncích ale nešetřili ničeho. Nebyli v tom však sami. Na jejich stranu se přidával pražský lid a společně ničili obrazy, malované archy i fresky na zdích.

Pravda je, že táboři byli v takovém konání nejvýraznější a prý ve svém obrazoborectví nacházeli až jakousi děsivou zálibu. Fresky namalované na zdech pražských kostelů probodávali kopími, oštěpy a sudlicemi nebo na ně kydali bláto. Právě táboři uřezávali sochám uši a nosy, stejné části těla odstraňovali i z obrazů a bodali světce do očí. Při tom provokativně říkali:
„Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“

Řádění na Zbraslavi

Zato jejich zbraslavská akce má oproti jinému táboritskému plenění v Praze jedno významné „ale“.

Při ničení kláštera do sebe táboři ládovali jídlo z velkých ukořistěných zásob a opíjeli se vínem z dobře zásobených klášterních sklepů. To jim zatemnilo mysl a vystupňovalo jejich ničitelské choutky. Vtrhli i do klášterního kostela s královou hrobkou. Kromě ní tam byly bohaté ozdoby a malované oltáře, které začali s chutí likvidovat.

Pozdě v noci jednu skupinu opilých husitů upoutala hrobka, v níž rok leželo tělo krále Václava IV.

Vrhli se na ni, otevřeli ji a vykopali z hlíny mrtvolu panovníka. Pak tělo z hrobky vytáhli a položili na oltář. Mrtvole posadili na hlavu korunu ze sena, a aby si mrtvého vladaře „užili“ ještě víc, nalévali mu do zesinalých úst pivo. A k tomu hlaholili:
„Však kdyžs živ byl, rád jsi s námi píjel!“

Pravda, nebo lež?

Existuje více zkazek o tom, jakým způsobem opilci hanobili mrtvolu panovníka. Třeba že si ho vzali mezi sebe při hodování, lili mu do úst (pro změnu) víno a říkali: „Měl jsi ho rád za života, dej si ho i nyní!“

Je možné, že se to vůbec nestalo a jedná se o pomluvy z pozdější doby, které pocházejí od katolíků.

Vavřincova kronika se totiž o ničem takovém nezmiňuje. Je velmi nepravděpodobné, že by kronikář Vavřinec, současník táboritů a jejich kritik, něco takového záměrně zatajil, kdyby se o tom skutečně dozvěděl.

Že opilí táboři hanobili mrtvolu panovníka, kupodivu připouští historik Josef Macek (*1922, †1991). Ve druhém díle svého marxisticky (!) pojatého spisu „Tábor v husitském revolučním hnutí“ (Nakladatelství Československé akademie   věd,   Praha   1955) uvažuje:
„Nevíme, zda toto vyprávění odpovídá pravdě, avšak je možné, že rozjaření bojovníci necouvli ani před mrtvolou samotného krále a že se tato drastická scéna v troskách hořícího kláštera skutečně odehrála.“

Takže – kdo ví . . .

Aspoň zapálili dům

Nicméně ani okolnosti návra-tu   opilých   bojovníků  ze Zbra-slavi, které jsou již zdokumentované dobře, jim neslouží příliš ku cti. V jejich čele jel kněz Koranda a jeho opilí lidé nesli zlomky klášterních soch a obrazů. Při tom tancovali a  zpívali. Takto vstoupili do Prahy. A měli chuť  bojovat.
Nechali udeřit na zvon a svolali pražský lid. Ačkoliv bylo šero a neměli těžké zbraně, řítili se bez vojenských velitelů proti Vyšehradu. Zikmund na něm nechal před svých odchodem z Prahy zpevnit svou posádku. Jenomže posádka byla bdělá a už připravena k boji.

Útočníci nemohli mít naději na úspěch. Jedině snad, že by využili nějakého momentu překvapení, což husité uměli, pokud byli disciplinovaní a pod velením zkušených velitelů. Tentokrát však tvořili jen nesourodý opilý dav. Vyšehradská posádka po nich metala kameny a zkrvavení útočníci s potupou odtáhli. A aby aspoň něco provedli, zapálili jeden domek v podhradí.

Tak či onak, táborští husité si svým opilstvím uřízli pořádnou  ostudu,  ačkoliv  při vojenských operacích Praze velice pomohli.

Když 18. srpna 1420 konšelé předali Staré Město pražské nově zvolené radě Jana Želivského, Žižka už chtěl mít co nejrychleji své tábory na Táboře. Jejich disciplína vlivem opilství silně poklesla a ohrožovala bojeschopnost táborské výpravy.

Že se z Prahy nestane nový ideální Tábor, bylo zjevné. O čtyři dny později táboři odcházejí z Prahy. Jejich hejt-man je rozhodnutý napříště rázně potírat jakékoliv odstředivé a nedisciplinované snahy ve své obci.

Kudy dál, Tábore?

Jenomže ani Tábor už nebyl tím Táborem, jaký táboři hodlali v květnu vytvořit z Prahy. Plamenná kázání chiliastických kněží o konci světa se stále nenaplňovala. Některým lidem, kteří dokázali vzít rozum do hrsti, začínalo být zřejmé, že táborská obec, pokud se má udržet, bude se muset proměnit v obvyklé město. Z válečné kořisti nelze žít donekonečna.

Takové město tedy bude muset fungovat na jiných základech než obec, jež napodobovala prvotní Kristovu církev, kde řečeno slovy tehdejších chiliastických věrozvěstů „není mé ani tvé“ a kde zmizel všechen „dráč“ čili daně a vůbec platby.

Josef Musil

Autor: Redakce

25.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Již nejsou mezi námi

Městská policie Tábor. Ilustrační foto.

Hledaného muže našli na Sídlišti nad Lužnicí

Měxus otevře charitativní výstavu

Sezimovo Ústí - Volné sdružení umělců jižních Čech a Balek Art Company stojí za charitativní výstavou Otevři srdce 2017, kterou městské kulturní středisko zahájí v sobotu v 16 hodin.

OBRAZEM: Tanečníkům z Ataku se na domácí půdě opět dařilo

Tábor - V neděli 21. října se v Táboře konal již 19. ročník taneční soutěže Velká cena Tábora.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Žáci poznávali českou metropoli

Tábor - Jak se už stalo tradicí, i v letošním roce vyrazili žáci ZŠ Helsinská na sérii literárně-historických exkurzí do české metropole. Postupně se do Prahy podívali žáci sedmých, osmých a devátých tříd.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT