Táborsko/ Zvyšování počtu úředníků se Táborsko nevyhnulo. Zásadní vliv na to mělo zrušení okresního úřadu v roce 2002 a převedení kompetencí na dvě města s rozšířenou působností – Tábor a Soběslav.
Vlna změn
Zatímco rok 2002 ukončil táborský městský úřad se 132 administrativními silami, do následujícího roku vstoupil již s 258 lidmi. „Počet se zvětšil téměř na dvojnásobek, reforma státní správy si tedy vyžádala sto dvacet šet nových lidí,“ uvedl tajemník úřad Lubomír Šrámek.
Ještě o něco větší procentuální nárůst zažila soběslavská radnice. Ta se s převzetím nových agend rozrostla z 29 úředníků na 74 a ještě musela vyřešit problém, kam všechny zaměstnance posadit. „Museli jsme kvůli tomu zrekonstruovat obě stávající budovy úřadu, čímž se zvětšily jejich kapacity, a navíc jsme si pronajali budovu třetí v ulici Protifašistických bojovníků. V této budově nám sídlí sociálně zdravotní odbor a živnostenský úřad,“ upřesnil tajemník Radek Bryll.
Kvalita práce
Od začátku platnosti reformy však počet úřadníků zažil další proměny. První rok její platnosti Soběslavští sondovali a hledali, kde leží optimální hranice, aby všechny agendy dobře zvládali. „V roce 2004 přišly další změny, tentokrát některých zákonů včetně dalších nových agend, takže opět jsme přibrali několik lidí,“ dodal Bryll.
Oba úřady, táborský i soběslavský se shodují, že nízký počet úředníků, po kterém občas občané volají, by byl na úkor kvality jejich práce. A to by na vlastní kůži poznali i samotní občané. „Vždy si proti snižování lidí na úřadu je třeba nastavit komfort občanů, tedy efektivitu. Například pokud u řidičských průkazů uberu úředníka, budou tam lidé stát dlouhé fronty,“ naznačil Šrámek.
Prověrka ochoty
Táborští radní se rozhodli pro personální audit. Zatím je ve fázi vyhodnocování došlých nabídek, ale na jeho konci, pokud se skutečně zrealizuje, bude mít „městská firma“ jasno, zda počet úředníků odpovídá jejímu výkonu. „Odborná firma by nám měla říct, zda pracujeme efektivně, nebo zda by se daly některé odbory lépe provázat,“ naznačil výsledek tajemník Šrámek.
Do procesu zjišťování budou vtaženi jak samotní úředníci, tak i klienti úřadu. Těch by se měly týkat otázky o ochotě lidí za přepážkou a kvalitě poskytovaných služeb. Mezi běžné občany by mohli infiltrovat lidé od odborné firmy, kteří na základě vlastní zkušenosti posoudí přístup úředníků k běžnému občanu.
Mezi nejpočetnější táborské odbory dnes patří odbor sociálních věcí s 31 lidmi, k nejmenším odbor investic a strukturálních fondů, v němž pracuje osm lidí. Každý táborský úředník si v položce nákladů žádá ročně v průměru půl milionu korun. „To je včetně mezd, odvodů, amortizace vybavení a režií,“ upřesnil Šrámek.
„Nemám potřebu chodit často na úřad, po dlouhé době jsem si jen vyřídila nový řidičský průkaz. Možná je úředníků v celé republice hodně, ale mně zajímá, abych dlouho nikde nečekala. A to bylo dobré, i přístup,“ ohodnotila Alena Kůrková z Tábora.