Byl to statečný muž, který život nevzdal, byť k němu nebyl milosrdný. Vnitřně bojoval se smrtí jediné dcery i se svou nemocí, která ho postupně připravila o zrak. Tak o něm hovoří lidé, kteří s ním přišli do styku.

Jiří Lessler, dlouholetý externí spolupracovník tehdejších Táborských listů, zemřel v sobotu ve věku 68 let.
„Se ztrátou dcery se nikdy nevyrovnal, ale snažil se nezatrpknout. Bude mi moc chybět,“ říká manželka Jana, která byla jeho očima pevným bodem v šedi života bez zrakového vnímání a která s ním prožila 44 let. Dokonce si spolu pořídili dvojkolo a ona neúnavně popisovala, co bylo zrovna na trase k vidění, aby o nic nepřišel.

Do Táborských listů psal nejen zprávy ze Soběslavska, ale téměř denně jste se od začátku 90. let mohli na stránkách setkávat s jeho poznámkami či glosami. Ani ty by do redakce nedorazily nebýt jeho zájmu o veřejný život a obětavé manželky.

„Vždycky si text namluvil na diktafon a já to potom přepisovala na stroji,“ upřesnila styl jejich společné práce Jana Lesslerová.
K „novinařině“ se Jiří Lessler uchýlil v době, kdy mu ztráta zraku již nedovolovala věnovat se své zálibě malování a ani zaměstnání. Do důchodu vystudovaný strojař odešel ve 43 letech.

Jiří Lessler se dostal také mezi „krásnou“ společnost Járy Novotného, a sice do knihy V takový krásný společnosti. Autor v ní představil řadu zajímavých osobností z regionu.

„Pro mě byl zajímavý tím, že ani po ztrátě zraku nevzdal život a měl energii na to, aby i se svým handicapem dál tvořil. Mluvil o všem otevřeně, pro něj tabu neexistovala. Také nikdy neříkal, co se zrovna „nosilo“, ale prezentoval své názory, jak je cítil,“ uvedl o setkání Jára Novotný.
Poslední rozloučení s Jiřím Lesslerem se bude konat v pondělí 8. srpna v 15 hodin v Soběslavi.