Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Od řeznického řemesla ke škole

Tábor - Historie budovy Na Parkánech, kde sídlí škola

8.8.2011
SDÍLEJ:

Starý pohled na budovu Na Parkánech, kde sídlí škola.Foto: Archiv

Při Parkánech téměř již na konci středověkého města Tábora dnes stojí budova čp. 199. Původně byl celý tento prostor spojen s řeznickým povoláním. Především se zde nacházely masné krámy a porážky (šlachty), přiléhající přímo k městské zdi. Rovněž dva další domy (čísla stará 58 a 59) na tomto místě po většinu jejich historie obývaly řeznické rodiny.

Dům staré číslo 58 byl prvně zmiňován jako předmět směny a poté prodeje mezi Adamem synem Tikalů a Václavem Šrámkem v padesátých letech 16. století. Z roku 1571 pocházejí informace o nárožním masném krámu a spáleništi při něm. Po střídání dalších dědiců teprve v roce 1657 dům s krámem a lochem připadl z poloviny jako odúmrť ab intestato do fisku J. M. císařské, druhá část připadla obci a byla prodána Jiřímu Hladečkovi. Poté zde sídlil lazebník Augustin Schweger s manželkou Alžbětou a dům se nazýval Sadílkovský (ve staročeštině „sadílek“ znamenalo „hrdopýšek“). Následovalo další dlouhé období sporů o daný majetek, jeho držitelé se stále střídali, leckdy bez řádných zápisů. V roce 1802 dům koupil řezník a hostinský Jan Cais z Plané za pět tisíc zlatých. Nemovitost však byla záhy pronajata rodině židovského tkalce Isáka Guttmana. V letech 1824 – 1837 dům vlastnil syn Václav Cais s chotí Kateřinou rozenou Vrkočovou. V roce 1863 se dalším majitelem stal Václav Peřina a konečně roku 1879 dům koupila Táborská obec ke zbourání. V roce 1881 bylo staré číslo 58 vymazáno.

Vedlejší dům číslo staré 59 byl před požárem roku 1532 Dorotou Oulehlovic prodán řezníkovi Janovi Pitelkovi. Další majitelé se rychle střídali, až v roce 1619 Anna Koudelkova dům postoupila primátoru Tomášovi Zahrádkovi, jehož dědicové byli z rodiny Zálužských. Roku 1633 Pavel Zalužský z Helhensteina se sourozenci převzal celý majetek. Na daném domě se později nacházel řezník Jan Podskalský z Žebráku, avšak bez zápisu. Z počátku 18. století, za majitele Františka Plocka, se dochovaly zprávy o problémech s odtokem odpadové vody do domu číslo staré 58. František Plocek se v roce 1710 pro dluh dokonce dostal do dlouhého arrestu. Osmnácté a devatenácté století bylo opět ve znamení střídání dalších vlastníků domu, často rozličně mezi rodinnými příslušníky. Dokonce roku 1856 došlo k exekuční dražbě, kdy dům musela za 901 zl. stříbra koupit Františka Peřinová, rozená Jechová. Roku 1859 se novým majitelem stal Antonín Jech a v roce 1866 Samuel A. Guttmann. Nakonec dům koupila v roce 1879 Táborská obec, která ho zbořila a v roce 1881 bylo staré číslo 59 vymazáno.

Jak již bylo zmíněno, při městské zdi mezi oběma domy se dvojí řadou nacházely masné krámy a za nimi pro cech řeznický společná porážka neboli šlachta. Mezi obcí a řezníky vždy docházelo k nejrůznějším třenicím. Řadu příhod vážných i úsměvných příhod popisuje historik Karel Thir ve svém díle Staré domy a rodiny táborské (Tábor, 1920).Kromě stanovení cen masa či počtu bitých kusů dobytka se například v roce 1733 dozvídáme o zlých psech, kteří lidem „nepříležitost činí“. Řezníci mají proto psy vázati, jinak „se jim stříleti budou“. Roku 1744 si řeznický cech stěžuje, že měšťané maso odjinud do města nosejí, čímž jejich živnost poškozují. Ovšem na druhé straně byl patrně vydán jakýsi zákaz proti přepychu v oděvu u řeznic. Ještě v 19. století se objevovaly pověsti, že táborské řeznice si nechaly udělat šaty z bankocetlí. V roce 1821 si řezníci stěžují, že honorace chce pouze hovězí zadní, zatímco přední není možné prodat.

Po likvidaci obou domů a masných krámů byla na daném prostoru postavena reprezentativní budova táborských dívčích škol císařovny Alžběty. Nová stavba byla vysvěcena 18. srpna 1880 a vyučování zde bylo zahájeno 4. října 1880. Adresa školy zněla Komenského, později Habrmanovo náměstí. Její nejznámější žačkou byla Hana Vlčková (nar. 16. července 1885), od roku 1909 manželka dr. Edvarda Beneše, pozdějšího prezidenta Československé republiky. V květnu 1938 prezidentský pár oficiálně navštívil Tábor a pro paní Hanu byla hlavním bodem programu návštěva školy, která již nesla její jméno. Ona i její manžel se zapsali do pamětní knihy a poté paní Benešová ve „své“ třídě hovořila s manželkami osobností táborského veřejného života.

Čas plynul, název náměstí i samotné školy se vytratil, ve vestibulu budovy se pro změnu objevila deska připomínající učitele a meziválečného komunistického funkcionáře Josefa Hakena. Ta již také skončila na neznámém místě. Ovšem před školou ve stínu Masarykovy lípy si každý všimne pomníku věnovanému českému vlastenci Františkovi Aloisovi Lhotkovi, autorovi neoficiální táborské hymny Tam tichou nad Lužnicí. Dílo sochaře Jana Vítězslava Duška nám zde symbolicky zobrazuje řeku Lužnici a hlavní památky kolem jejího toku na Táborsku.

Stanislav Zita

8.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Stanislavu Semrádovi z Kardašova Řečice se letos úroda obřích dýní povedla. Na snímku je s vnukem Zdeňkem.
9

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Jiří Vávra a jeho dýně, která vážila 66,4 kilogramu.

V Netolicích vyrostla obří dýně

Na co zajít do kina

Táborsko - Přinášíme přehled programu kin.

Narodili se na Táborsku

Tábor - Přinášíme přehled miminek, která se narodila v táborské porodnici v době od 9. do 15. října.

Pro voličský průkaz už jen do 16 hodin

Tábor/ANKETA/ - Všechny obecní úřady, které disponují seznamy voličů, vám vydají voličský průkaz pro případ, že chcete volit mimo své trvalé bydliště.

Představujeme prvňáčky ze základních škol v Soběslavi

Táborsko - Každý týden vám představíme nové prvňáčky ze základních škol na Táborsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení