Je krátce před osmou, před chatkami U ježka přešlapují dvě ženy a jeden muž. Doufáme, že jsme tady správně, říkají si mezi sebou. Krátce na to přijíždí dvě auta a z nich vystupují členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), z kufru vytahují pytle na odpadky a gumové rukavice. Brigáda může začít.

„Doby, kdy se nás tady sešlo dvacet už jsou dávno pryč. Tenhle počet ale stačí. Odpadu už není tolik, jako když jsme před léty začínali,“ říká organizátor tradiční úklidové brigády řeky Lužnice Josef Jahelka, člen pořádající Základní organizace ČSOP Sezimovo Ústí.

Je třeba obsáhnout co největší území. Osm dobrovolníků se rozděluje do skupin a každý dostává úkol. „Pane, my vás vyšleme na hroznou misi. Máte rukavice? Pojedete na levý břeh a kolegové už vám řeknou co a jak. Budete mě asi proklínat, ale takový už je úděl,“ promluví s úsměvem Josef Jahelka k muži z trojice nováčků. I když co se týče úklidu životního prostředí, Kamil Sixta z Tábora zase takovým zelenáčem není.

„Občas se chytneme nějaké příležitosti, když se dočteme v novinách, že je něco potřeba uklidit. Už jsme například uklízeli na Kozském potoce, nebo vršek Lužnice. Okolí řeky patří k nejkrásnějším úsekům Tábora a když tu lidi udělají nepořádek a neuklidí si po sobě, je třeba, aby to za ně někdo udělal,“ míní Kamil Sixta.

Hlavně pozor, aby se někdo nezranil o odhozenou injekční stříkačku. Z toho má prý organizátor akce pokaždé hrůzu. Úkoly jsou rozděleny a teď hurá do práce.

„Dnes to děláme společně s táborskou základní organizací. V území příměstských lesů působíme už řadu let a nejsou to zdaleka jen úklidy, co tu pořádáme. Vyvěšujeme budky, environmentální zařízení, pořádáme akce pro veřejnost, abychom lidi přilákali do přírody. A dnes se snažíme přírodě fyzicky pomoci,“ vysvětluje Josef Jahelka.

Úklidová brigáda okolí Lužnice už má svoji tradici. Ochránci přírody ji vždy pořádají v době mezi prázdninami a zahájením Táborských setkání. Do slavností musí být břehy jako ze škatulky.

„Procházíme nejfrekventovanější trasy v okolí Lužnice až po lávku u Harrachovky, sbíráme odpady, shromažďujeme do pytlů a vozíme do sběrného dvora. Co se nám podaří ještě vytřídit, vytřídíme a ostatní nepořádek skončí tam, kde má,“ líčí organizátor.

S některými odpadky si nevědí rady ale ani ochranáři. Například s velkým železným sudem e či s obrovským svazkem kabelů. Jsou to kolikrát záhady, co všechno lidé v lese nechají. Stan, koberce i část policejní výzbroje…

"Jednou jsem tady pod mostem narazil i na celou střechu auta. Spoustu odpadu sem nahážou lidi z mostu. Tady toho vždycky bývá nejvíc,“ popisuje svoji trasu Karel Hák ze Sezimova Ústí, „podél cesty ale také roste plno hub. Loni jich nesl kolega celou tašku.“

Doby, kdy okolí řeky uklízelo i dvacet dobrovolníků už jsou pryč. Naštěstí pryč jsou i doby, kdy ochranáři museli odvést několik plně naložených přívěsů a pytli s odpadky zaplnili celý kontejner ve sběrném dvoře. Tuto sobotu bylo v jedenáct dopoledne hotovo. Josef Jahelka je spokojen. „Letos toho bylo opravdu hodně málo. Jednak je to tím, že se tu vlastně několik let uklízí pravidelně a leccos už jsme vysbírali Podíl na tom má možná i studené léto. Lidé se zřejmě do terénu moc nehnali. A určitě už jsou o něco ukázněnější, což je dobrá zpráva.“