Pietní akt zahájil táborský pěvecký sbor Domino pod vedením sbormistra Jakuba Smrčky skladbou „Čechy krásné, Čechy mé“. Následně členové výboru Bolechu Miroslava Kloboučníková, Jiří Sycha a Michal Novák položili věnec na hrob Bolecha a zapálili dvě svíce.

Následovala krátká úvodní zdravice předsedy hudebního spolku Petra Vobory. Mimo jiné řekl: „Pokud tradice hudebního spolku vydrží bezmála 150 let, musí být splněny 2 podmínky. Za prvé musí být postavena na dobrých základech: hudebních, společenských, mravních atd. Za druhé: musejí se najít lidé, kteří jsou schopni tuto tradici nejen uchopit a udržovat, ale pokud možno i rozvíjet. A toto obojí se naštěstí podařilo a ve vší skromnosti mohu prohlásit, že se daří i dnes.“

P. Vobora omluvil starostu Tábora pana Štěpána Pavlíka, který přislíbil účast, ale bohužel se nakonec nemohl dostavit. Sdělil přítomným, že pan starosta je příznivcem a podporovatelem Bolechu, pravidelně navštěvuje jeho koncerty a aktivně se zajímá o nové hudební projekty orchestru.

Medvěd hnědý. Ilustrační foto.
Odstřelit medvěda u Boleslavi by byl trestný čin, říká šéf ZOO. A nabízí pomoc

O životě a působení Františka Bolecha promluvila pěvkyně, hudební pedagožka a historička dr. Ludmila Peřinová, autorka nové knihy „Táborský rodák Oskar Nedbal“ vydané Husitským muzeem Tábor. Vyzdvihla Františka Bolecha jako výraznou osobnost hudebního života v Táboře, který kromě řízení orchestru spolupracoval se sborem Hlahol a dalšími, vyučoval hudbu jako vynikající klavírista a varhaník, podílel se na založení Městské hudební školy.

K účinkování na táborské hudební scéně zval významné umělce své doby, skladatele a dirigenty Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha či Oskara Nedbala, ale též houslového virtuoza Františka Ondříčka nebo pěvkyni světového jména Emu Destinnovou. Svým povoláním byl profesorem matematiky a technických věd na táborské hospodářské akademii. Paní Peřinová významně ocenila, že v současné době jsou v Táboře pokračovatelé Bolechova odkazu.

Zpěváci Domina, tentokrát pod vedením sbormistryně Evy Křížové, zazpívali velmi působivou a žertovnou píseň „Oj, oj, oj“, čímž podtrhli a naplnili záměr dnešního setkání, které bylo pojato v duchu: „Nejdeme sem smutnit, ale radovat se z našeho skvělého předchůdce a táborského výtečníka.“

Vloupání do cizího objektu. Ilustrační foto
Zloděj se vloupal do dvou chat. Zatopil si a pak kradl

Petr Vobora poděkoval sboru Domino a rozloučil se s přítomnými vysvětlením: “Možná vás napadlo, proč dnešní produkci obstarává zrovna pěvecký sbor. To proto, že František Bolech je osobnost zajímavá nejen pro instrumentální hráče, ale i pro zpěváky. Sám byl totiž velkým pěvcem a organizoval projekty oratorních děl.“

Na úplný závěr Domino předvedlo skladbu „Aby nás Pán Bůh“.

Jednalo se o úplně první pietní akt u hrobu Františka Bolecha od doby, kdy byl pohřben na táborském hřbitově 1.2.1924. Kronikář Jan Puchta, který je autorem Bolechova životopisu, v jeho závěru píše: „Bolechovi budiž čest a sláva navěky v Táboře“. S tím se ztotožňuje i současný táborský hudební spolek Bolech.