A tam, kde dnes stojí čerpací stanice, stávala ratejna. Ta ratejna, kolem níž se točí děj knihy Hoši z ratejny od táborského rodáka Josefa Dvořáka. Dvacítka lidí se spolu s průvodci Petrem Šťovíčkem a Václavem Jelínkem v sobotu ráno vydala po stopách příběhů party z Mezimostí, které autor v knize popisuje. A nezapomněl ani na válečné výpravy do znepřáteleného Veselí.

Hlavními postavami nejsou jen "hoši" z ratejny, neboli najatí dělníci na práci, ale především lidé z dnešního Malého náměstí, které bývalo centrem Mezimostí a kde žili obyčejní chudší lidé. Ústřední role napsal autor Jiřímu a Ládíkovi Malechů, jejichž rodina se sem přistěhovala k dědovi Papežů.

Starší účastníci vlastivědné procházky přidávali další střípky do mozaiky dávné doby, jak je sesbírali od svých rodičů a prarodičů. Vzpomněli si například, jak se tu zboží rozváželo povozem taženým psem, že tu při stavbě železnice kolem roku 1870 žily nebo přechodně bydlely až dva tisíce dělníků. Mezimostí nad Nežárkou v té době tedy co to počtu obyvatel trumflo i sousední Veselí nad Lužnicí.

Zásobníkem poznatků o místním prostředí disponoval Bedřich Dvořák, jenž se tady narodil v roce 1946 a ve Veselí už jen chalupaří. "Ta jména z té knížky znám ale všechna, můj děda mi všechno podrobně vyprávěl. Ten se tady narodil v roce 1886 a náš rod je z tohoto malého náměstíčka od roku 1810. Ještě za mě stále panovala mezi oběma městy řevnivost, a ona vlastně přetrvává. Moji vnuci dodnes říkají, že se chodí na stadion prát s Veselákama," zmínil s úsměvem Bedřich Dvořák, jehož dědeček se jmenoval stejně jako autor proslulé knihy z poloviny 50. let Josef Dvořák. Když se řekne Mezimostí, vybaví se mu řeky plné ryb, které lovil. A také Kočkova louže, již autor zasadil do děje knihy, a která byla centrem veškerého dění omladiny.

Kočkova louže byl sice rybník, ale víc smetiště. Tady končil veškerý odpad z okolí. Na koupání nebyl, ale když v zimě zamrzl, odehrávalo se tu i v dé době velmi proslulé kádrování: odvážlivci se pokoušeli přejít po ještě nestabilním ledě. Dnes je rybníček vedle čerpačky zavezený a stojí na něm domy.

Miluše Ďurinová je rodačkou ze sousedství Mezimostí, od roku 1940 vyrůstala na Alešově nábřeží. Na Malé, někdejší Riegrovo náměstí, chodila mamince nakupovat a znala z něj většinu lidí. "Knížku jsem četla, něco mi bylo známé a na něco, jak to bývalo, si dodnes pamatuju. Hlavně ty bitvy, do nichž jsem se taky někdy zapojovala. Měli jsme takovou partu, kde jsme byly tři holky, víc nás tu totiž nebylo, a na té louži jsme s klukama hrály i hokej," zavzpomínala Miluše Ďurinová.

Autor knihy, učitel Josef Dvořák, se v Táboře narodil roku 1901 a zemřel v roce 1958 v Praze. Psal především pro mládež a jak upřesnila veselská knihovnice Martina Vojtová, do Mezimostí jezdil jen na prázdniny. Podobné výpravy po historii svého města pořádá veselské Blatské muzeum již deset let.