Zavřenou mříž do zahrady u muzea fotografie hlídala čtveřice policistů a strážníků městské policie, opodál stál další policista s tasenou zbraní. Zvědavému kolemjdoucímu se z úst mužů a ženy zákona dostalo leda nanejvýš strohého: „Sem nesmíte! Tady probíhá zásah!“

Celé drama měla na svědomí jedna až podezřele krotká, zrzavá liška. „Kolem patnáctého poledníku liška pobíhala už ráno, jela jsem kolem o půl osmé. Chodila sem a tam před auty. Musela jsem kvůli ní zastavit a čekat, až přejde na stranu, mimo silnici,“ popisuje Alena Vránková z Hradce.

Kvůli informaci, že se po městě pohybuje liška, která není bojácná ani nijak zvlášť plachá, na místo nejprve vyrazila hlídka městské policie. „Kolegové, když na místo přijížděli, tak ji zahnali do parku. Byla poblíž vstupních mříží, takže to ani nebylo nic složitého,“ říká vrchní strážník Luboš Müller.

V parku se u akce objevili také státní policisté. „Pokud by se jevilo, že liška chce někoho napadnout a pokousat, musela by být zastřelena. Ale to pouze v krajním případě, kdyby ohrožovala zdraví občanů,“ vysvětluje mluvčí hradeckých policistů Hana Millerová.

Jeden z policistů právě lišku ukrytou v křoví hlídal se zbraní v ruce. Ostatní vyčkávali dlouhé desítky minut do příjezdu veterináře z Třeboňska. „Naše kontakty, které mají uspávací pušku, se nepodařilo sehnat, všichni byli mimo Hradec, a tudíž nebyli k dispozici,“ upřesňuje Luboš Müller.

Trefit lišku uspávací šipkou chvíli trvalo. Vyplašené zvíře se při splašeném úprku z jednoho konce zahrady na druhý jedné šipce vyhnulo, další setřáslo. Padla dokonce i jedna ostrá rána. Zejména díky zásahu vrchního strážníka městských policistů se po chvíli lišku podařilo lapit do sítě. Následující události už měly rychlý spád – utracení zvířete, naložení tělíčka do černého pytle a cesta na veterinu.

František Kouba, ředitel Krajské veterinární správy, vysvětluje: „Sám jsem se takového odchytu účastnil asi před dvěma týdny. Nyní v zimě mají lišky hlad, takže jdou a hledají potravu a při tom se dostávají až do obcí a měst.“

I přesto, že se v České republice vzteklina už nějakou dobu nevyskytuje, jsou pracovníci veterinární správy podle jeho slov velice opatrní. „Pokud na místě mohlo dojít ke kontaktu s člověkem, nemůžeme nákazu vyloučit. Zejména kvůli vzteklině se zvíře utratí a pošle na vyšetření. Pokud ale liška byla krotká, mohlo to mít více příčin, mohla být například poraněná. Na jednom takovém odchytu jsem viděl, že lišku srazilo auto a ona tím ztratila plachost,“ vzpomíná František Kouba.

Tělo utracené lišky nyní čeká cesta do Státního veterinárního ústavu, do národní referenční laboratoře v Praze, kde se vyšetří mozek zvířete. Případná nákaza se prokáže v nervové tkáni lišky.

Na jihu Čech, konkrétně na Jindřichohradecku, se vzteklina vyskytla naposledy v roce 2002. „Od té doby vzteklinu nevykazujeme a jsme takzvaně vzteklinyprostí,“ uzavírá ředitel.