Na pravidelnou obhlídku vltavského břehu mezi Novým Spolím a Větřním se vydává i Josef Kučera, předseda místní organizace Českého rybářského svazu, z. s. „Co má paměť sahá, nevím o tom, že by přímo tady na Vltavě u Krumlova v minulosti bobři byli. Nějací jsou na Lipensku, na Soumarském mostě a na dalších místech na Šumavě,“ říká s tím, že teď ovšem na řece řádí pořádně. „Je vidět, že se nezdráhá pustit se ani do těch největších stromů, zrovna před pár dny jeden spadl a ještě leží v řece. Hned vedle stojí jen na kousku zbytku kmene další, tak počítám, že to nebude dlouho trvat.“ 

Bobr vyrazil na průzkum centra Českého Krumlova k hotelu Dvořák v Radniční a dál do ulice Parkán.
OBRAZEM: Na obhlídku historického centra Krumlova se vydal bobr

Vydal se k řece i v noci, aby bobra při práci vyfotografoval, ale nepoštěstilo se. 

Na opačném břehu, tom levém, má bobří rodina postavený obrovský hrad. Pařezů je v jeho okolí bezpočet, bobři tam pokáceli i stromy o průměru mnoha desítek centimetrů.

Rybářům na Krumlovsku bobr potíže nedělá, na rozdíl od dalších zvířat. „Máte tady vydry, ty dost řádí, například na sádkách v Dobrkovicích jsme dokonce museli natáhnout elektrický ohradník, i v zahradnictví na Chvalšinské prý jedna vystartovala po jedné zákaznici. Problémy jsme měli i s kormorány, kteří spoustu ryb pozabíjí, aniž by je sežrali. Už jsem je tu viděl i letos,“ popisuje předseda spolku.

Jihočeští rybníkáři ho nechtějí, může podhrabat hráze

V Jihočeském kraji je vymezená zóna, mimo šumavský národní park, chráněné krajinné oblasti a vojenský prostor Boletice, kde je záhodno se bobra evropského zbavit. „Návrat bobra do současné evropské krajiny s sebou přináší celou řadu konfliktních situací – hrabání nor v hrázích, zaplavování pozemků, kácení dřevin nebo likvidaci zemědělských plodin,“ vysvětlila v souvislosti se zavedením opatřením Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Někde může způsobit škody značného rozsahu. Proto byl připraven Program péče o bobra evropského v ČR, který vymezuje území, kde je kladen důraz na ochranu a rozvoj bobřích populací, a také území, kde musí být kvůli riziku hospodářských škod eliminován. To, co v intenzivně hospodářsky využívané krajině představuje škodu, může na jiných místech přinášet pozitiva - bobr je schopen poměrně účinně „zrevitalizovat“ dříve technicky nešetrně upravené úseky vodních toků, vytvářet mokřady a zvyšovat tím pestrost současné krajiny. Bobr do naší krajina patří, ale nemůže žít všude.“

Orel mořský na jihu Čech. Při pozorování by se člověk měl chovat naprosto nenápadně a tiše. To, platí zejména v zimě, kdy zamrzají hladiny rybníků a pro orly se snižuje dostupnost potravy.
Orel mořský se zabydlel na jihu Čech. Na pozorování je třeba dávka trpělivosti

Bobři proto nemají na růžích ustláno v tzv. zóně C, která tvoří 13,3 % území Česka a pokrývá těžiště výskytu bobra v Jihočeském kraji. Tam probíhá jeho odlov či odchyt, i když je zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Naproti tomu zóna A vymezuje území, kde se klade důraz na ochranu a rozvoj bobřích populací s cílem vytvoření celoplošného výskytu. V zóně B by tento druh neměl být překážkou hospodářských zájmů člověka a jeho trvalý výskyt bude umožněn tam, kde nezpůsobuje závažné konfliktní situace.

Bobr na Vltavě mezi Větřním a Papouščí skálou kácí jeden strom za druhým a výrazně tak prosvětluje břehové porosty.Bobr na Vltavě mezi Větřním a Papouščí skálou kácí jeden strom za druhým a výrazně tak prosvětluje břehové porosty.Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová

V zóně C je bobr evropský z důvodu přítomnosti více než tří tisíc rybníků a vodních nádrží aktivně eliminován. U většiny těchto nádrží se jedná o historické stavby, např. jihočeské rybniční soustavy, které nejsou odolné proti hrabání bobřích nor. Trvalé bobří osídlení by představovalo riziko jejich narušení a hrozily by rozsáhlé hospodářské škody.