„Hlavním úkolem této odbornosti je zjednodušeně řečeno určovat, popřípadě zneškodňovat chemickou a biologickou munici, která obsahuje nějakou nebezpečnou toxickou látku. Tím pádem i zabránit šíření kontaminace a nežádoucímu výbuchu,“ vysvětlil kapitán Marek Pražák.

Právě v tom je ten největší rozdíl ve srovnání s klasickými zásahy pyrotechniků. „Když máme jen EOD zásah, můžete danou výbušninu zlikvidovat na dálku pomocí exploze, zatímco u CBRN se to použít nedá, protože nechcete rozptýlit toxické látky. Proto musíme hrozbu deaktivovat osobně přímo na místě, o to je to nebezpečnější,“ dodal velitel operační skupiny biologické a chemické ochrany rotmistr Martin Peterka.

Jak uvedla kapitánka Zuzana Králová, aby pyrotechnici předešli explozi, musí vědět, s čím pracují. „K rozpoznávání škodlivých sloučenin jim pomáhá celá řada přístrojů. V současné době obdrželi dva nové, jedním z nich je Pendar X10," upřesnila.

„Tento přístroj zjišťuje nebezpečné toxické a výbušné látky. Oproti předchozí verzi je lehčí a je schopný detekovat neznámou látku na více jak metrovou vzdálenost. Další výhodou je, že pokud je nádoba uzavřená, je schopný pomocí laseru měřit i přes několik vrstev materiálu,“ popsal využití jedné z technických novinek Marek Pražák.

Zároveň dodal, že tyto přístroje dostal 15. ženijní pluk darem od americké vlády díky dvou programům zahraniční spolupráce. Stejně tak i pyrotechnické roboty se speciální nástavbou.

„Používáme robota Talon ve verzi Hazmat. Ten se liší od klasických robotů tím, že je osazen detekčními přístroji. Dokáží rozpoznat průmyslové toxické látky a bojové chemické látky, dále potom i radiační záření. Kromě Talona tady máme další dva roboty.

Stejně jako specialisté chemického vojska, musí i pyrotechnici pracovat v ochranných protichemických oblecích.

„Je to samozřejmě náročnější. V obleku je vám mnohem větší teplo, v masce se hůř dýchá a chybí periferní vidění. Rozdíl je i v samotné práci. V obleku si nemůžu k výbušnině lehnout, aniž bych si pod sebe něco položil. V rukavicích se vám mnohem hůře manipuluje s malými součástkami. Je to o velkém psychickém vypětí a riziku,“ přiblížil úskalí práce CBRN specialisty Peterka.

„Pyrotechniky 15. ženijního pluku ještě čeká praktický výcvik na Slovensku. Společně s 31. plukem radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce budou trénovat na cvičišti s ostrými bojovými chemickými látkami v Zemianských Kostoľanech. Jedná se o jeden z posledních větších výcviků,“ uzavřela Zuzana Králová.