Specialisté se orientují v problematice nevybuchlé munice a nástražných systémů. Jejich úkolem je v rámci patroly identifikovat hrozbu a doporučit veliteli další postup.

„Hlavní je samozřejmě bezpečnost. Jako první tedy řeší potvrzení hrozby, uzavření bezpečnostní oblasti a doporučují rozmístění uzávěry. Pak se čeká na příjezd pyrotechniků,“ upřesňuje postup při nálezu munice rotmistr Martin Kment z ženijní speciální roty 151. ženijního praporu. Zároveň dodává, že dovednosti specialistů jsou využívány především v zahraničních misích.

V České republice jsou dovednosti specialistů využívány při pyrotechnickém průzkumu v bývalých vojenských prostorech, zejména v lokalitě Brdy. Za tímto účelem musí absolvovat doplňující školení. V něm se seznámí s bezpečností a technologickými postupy asanační práce, tedy vyhledávání munice či jejich fragmentů většinou v oblastech dopadových ploch bývalých vojenských střelnic.

„Základem je znalost munice. Aby byl schopen rozeznat, jestli se jedná o neškodnou střepinu nebo nebezpečný dělostřelecký projektil. Tím nám, pyrotechnikům, šetří čas, a my se můžeme soustředit pouze na odstraňování nalezené munici,“ vysvětluje hlavní náplň kurzu EOR a navazujícího školení pyrotechnického průzkumu velitel 1. skupiny EOD ženijní speciální roty 151. ženijního praporu rotmistr Miroslav Tůma.

Stejně jako pro civilní osoby platí u vyškolených specialistů přísný zákaz manipulace s nalezenou municí. „Každá munice nebo její část se bere jako nebezpečná. I když se v rámci kurzu naučili rozeznávat jednotlivé kusy a poznají, zda je nebo není nález nebezpečný, odpovědně posoudit stav nálezu munice může pouze pyrotechnik. A k tomu jsou tady specialisté, kteří tohle všechno dokáží rozpoznat,“ doplňuje rotmistr Tůma.

K samotnému vyhledávání munice se využívá především detektor kovu. „Zvukový signál nám zahlásí nález. Pomocí křížové metody najdeme přibližné místo výskytu, označíme ho a pak pyrotechnik zahájí samostatně odkrývání munice. Pokud není pyrotechnik přímo na místě, nález označíme a připravíme hlášení pro specialisty, ve kterém jsou podrobné informace o daném nálezu,“ popisuje postup při asanačních prací účastník kurzu poručík Erik Bartoněk z 1. roty bojové ženijní podpory 151. ženijního praporu.

Podle něj je nejtěžší pracovat s kusy munice. „Když člověk nemůže rozpoznat jednotlivé detaily, které danou munici definují, v takovém případě se pracuje s tou nejhorší variantou. Totiž, že se jedná o druh munice, která může nejvíc ohrozit bezpečnost okolí.“

K práci specialisty i pomocníka pyrotechnika jsou nejen důležité znalosti, ale i fyzická kondice. „Detektor kovu sice váží jen kolem dvou kilogramů, ale když ho máte na ruce několik hodin v kuse a nachodíte x kilometrů, určitě je to znát,“ přibližuje náročnost práce vyhledávače munice jediná žena v kurzu z 2. roty bojové ženijní podpory rotmistryně Andrea Barimová.

Zároveň ale dodává, že jí kurz hodně přinesl. „Je to hodně náročné pro lidi, kteří se s municí nikdy před tím nesetkali. Musíte se hodně učit. Mě osobně to velmi bavilo a hodně mi to rozšířilo obzory.“

V současné době se ještě čeká na upřesnění opatření a podmínek k zahájení odstraňování pyrotechnické zátěže z pozice ministerstva obrany. Podle předběžných jednání by se měli vojáci 15. ženijního pluku vrátit do Chráněné krajinné oblasti Brdy na začátku dubna letošního roku.