Jeden z nejnáročnějších vodohospodářských projektů v kraji dnes skončil. Stavbu, která si vyžádala téměř půl miliardy korun, slavnostně přejalo město. Nejen pro Táborské se tím od 1. sprna dne otevírají břehy Jordánu.

Starosta Jiří Fišer doufá, že se léta 2011 – 2014 zapíšou k významným mezníkům Tábora, jako, nyní už předminulé, vypuštění nádrže v roce 1830: „Obnova bývá spojována pouze s odbahněním, ale je třeba zdůraznit i realizaci spodní výpusti, tedy štoly a uzávěrů, jako mimořádné technologické stavby zcela nezbytné pro nádrž tohoto významu," sdělil starosta a připomněl, že došlo také ke zpevnění hlavní hráze, břehů a odborníci odstranili ze dna Jordánu pyrotechniku. „Doufám, že jsme tak zanechali něco pro budoucí generace," doplnil Jiří Fišer, který chce ozkoušet teplotu vody o půlnoci, kdy skončí zákaz koupání, a společně ještě s několika "otužilci" si v rybníku zaplavat.

Za vydařenou vnímá obnovu i ředitel odboru fondů z ministerstva životního prostředí Jaroslav Michna: „Z pohledu řídícího orgánu vnímám obnovu za výbornou, protože jsme se s radnicí moc nedostali do kontaktu. Znamená, že neměla velké administrativní problémy či korekce a nepotřebovala komunikovat s Evropskou komisí. To se v tomto případě povedlo na jedničku," sdělil Jaroslav Michna.

Přesto obnova nezůstala bez povšimnutí. „Máme v operačním programu schválených přes dvanáct tisíc projektů, ale neslyšel jsem o žádném, kde by se musel dělat pyrotechnický průzkum, a to takového rozsahu. Navíc se ještě dvakrát protrhla hráz," řekl Jaroslav Michna.

Cena celého projektu:
Včetně DPH dostala akce 441,6 milionu na uznatelné náklady. Dalších 24,7 mil. na neuznatelné, které hradí Tábor ze své kapsy. Celkem obnova vyšla na 466,4 mil., nedočerpáno tedy zůstává 200 tisíc. Dotace ze Státního fondu ŽP je 22 milionů, dotace z EU 375,4 milionu, Tábor přidává svých 44,1 milionu. Radnice nyní začne pracovat na konečném vyúčtování celé akce. Jedinými vícepracemi jsou opravy hrází a břehu po povodni za 44,7 milionu.

Nálezy ve vypuštěné nádrži:
Pyrotechnici z bahna Jordánu vylovili na 712 kusů různé munice, dále 54 kilogramů pěchotní munice a 12 kg trhaviny. Našli jednu leteckou pumu, která ale nepochází z bombardování Tábora za II. světové války.
Archeologové v bahně Jordánu objevili původní středověkou cestu, na níž našli například podkovy, cihlářskou pec a středověkou cihelnu, původní dřevěné výpusti z 15. století, tři tisíce let starou keramiku. Ale také část lidské stehenní kosti, která v bahně ležela přes 30 let.

Pokuty za kalamitu:
Za vánoční protržení hráze, při němž uhynulo 16 tun ryb, má zhotovitel – firma Daich podle České inspekce životního prostředí České Budějovice zaplatit 250 tisíc korun. Ministerstvo ŽP ale řeklo, že firma je bez viny. Letos na jaře ale padla druhá pokuta. Opět ji udělila ČIŽP a opět 250 tisíc. Ministerstvo ani nyní pokutu nepotvrdilo a vrátilo záležitost zpět na inspekci. Pro obnovení života v Jordánu rybáři jako první nasadí do vody dravce a po nich přijdou na jaře na řadu kapři.

Po Jordánu se mu bude stýskat, ale těší se na spánek

Tábor - Šestatřicetiletý jednatel firmy Daich Josef Kubík byl hlavní osobou, na kterou se sypaly všechny výtky a jen sem tam nějaká pochvala. Přesto pokud se ohlédne zpět až do listopadu roku 2011, nelituje, že o obnovy Jordánu mohl být tak blízko.

Je jasné, co odpovíte, ale zeptám se: kdy vám během stavby bylo úplně nejhůř?
To je jednoduché, sedmadvacátého prosince 2012, když jsem viděl, jak se všechno, co už bylo uděláno, bortí a ničí.

Když se dělicí hráz protrhla, nastal masakr, který vás musel stát hodně sil. Jak dlouho jste nespal?
V podstatě jsem kolem toho běhal dva dny v kuse, musel jsem zajistit nápravu, ale všechny techniky jsem měl na dovolené. Vraceli se po dvou dnech. Celá ta událost měla pochopitelně dopad i na moji rodinu, vždyť byly vánoční svátky. Silvestra jsem celého prospal.

Když už teď máte všechno za sebou a víte, co všechno se stalo, šel byste do toho znovu?
Šel, i když to bylo velmi náročné, tak to pro mne byla velmi zajímavá zkušenost. Velké akce jsem už sice dělal, ale na Jordánu se ještě víc profesně zdokonalil. A naučil jsem se i komunikovat s médii a veřejností. Poznal jsem, jak je voda nezkrotitelná a kde má Jordán úskalí.

V čem vám tedy Jordán profesně nejvíce prospěl?
Třeba v tom, že jsem mohl sledovat ražbu štoly a i všechny další důlní práce. Byl jsem i u geologických prací, v tom všem jsem si poznatky rozšířil.

Kdy vám za celé tři roky bylo nejlépe?
Ve čtvrtek 31. července, kdy už můžu říct, že máme za sebou úspěšný výsledek. Ale i po dobu stavby bylo příjemných chvil víc, například při různých archeologických nálezech. Ale víte, co je nejdůležitější? Že se za celou dobu nikomu nic nestalo, neměli jsme žádný velký úraz. To se nedá ničím vynahradit.

Hezký pocit asi kazí fakt, že jste opět dostali pokutu.
Ale ještě to není vyřešené, ministerstvo ji zase zrušilo a věc vrátilo zpátky inspekci. Pro nás sice jde o úspěch, ale konec ještě není.

Co teď budete dělat?
Další zakázky… (smích) Ale chci si odpočinout, pojedu nabrat síly na dovolenou.

Nebude se vám po Jordánu stýskat?
Bude, byly to tři roky života na jednom místě se stejnými lidmi. Ale tak to je, něco se postaví a jde se dál.