"Byly odstraněny krusty a výluhy z hrubozrnných tmelů z oprav provedených v minulosti a rozpadlé a nepevné a výplně. Očištění sochy odhalilo největší poškození na ruce s palcátem. Tento defekt byl ošetřen injektováním praskliny ruky speciální epoxidovou pryskyřicí, která vyplnila prasklinu včetně ocelové armatury, čímž dojde k zamezení koroze a zatékání vody," upřesnila Jana Lorencová z táborského odboru kultury.

Restaurátoři dále provedli zpevnění sochy přípravkem na bázi esteru kyseliny křemičité. V průběhu prací jsou zachovávány technologické přestávky v délce 14 až 21 dnů podle počasí. Následovat bude namodelování restaurátorských tmelů, tvarová korekce tmelů, barevné lazury, tvoření textury tmelů podle zrnitosti a použitých nástrojů.

Celá obnova je dozorována Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích. Socha se obyvatelům i návštěvníkům města opět ukáže v plné kráse v polovině července.

Původně na náměstí stála skulptura z dílny tehdy začínajícího sochaře Josefa Václava Myslbeka. Vizuální podobu Žižky konzultoval Myslbek s Františkem Palackým, autorem Dějin národa českého. Palacký určil podobu podstavce sochy a sestavil pro něj nápis.
Velkorysé oslavy odhalení pomníku zhlédlo v neděli 26. srpna 1877 na 10 000 návštěvníků. Myslbekova socha nestála na náměstí dlouho. V červenci 1878 se naklonila a hrozila zřícením. Neopravitelná socha byla odstraněna a rozřezána. Jedna část – vojevůdcovo poprsí – dodnes leží v táborském muzeu.
Město Tábor zadalo zhotovení nové sochy, pro změnu z pískovce, v září 1883 zkušenému Josefu Strachovskému, který se podílel na výzdobě Národního divadla. O rok později nechal Strachovský sochu Žižky umístit na původní Palackého podstavec, tentokrát bez veřejných okázalostí.