Celkem třiadvacet zahrad a farem z Jihočeského kraje se letos přihlásilo k Víkendu otevřených zahrad. Na Táborsku mohli lidé navštívit čtyři. Do celoevropského projektu se zapojila farma Mlýnec, Farská zahrada Nadějkov, Lom Svatá Anna v Táboře a bylinná zahrada z podhradí zříceniny Šelmberk.

Právě do té jsme se v sobotu vypravili. Zahrádka je součástí Historicko – řemeslně vzdělávacího centra pod hlavičkou sdružení Danar. Bylinky tady pěstují již deset let.
Řemeslné centrum přibližuje dnešním generacím zaniklá řemesla předků a středověký způsob zahradničení je jedním z nich.

„Naše zahrada je ve stylu středověké klášterní zahrady, jejímž typickým prvkem jsou geometrické tvary vyvýšených, jednodruhových záhonů. Tento způsob pěstování bylin se šířil od devátého století z Itálie, kdy v klášterech pěstovali ovoce, zeleninu i byliny, a tím se stávaly soběstačnými," zavedla Petra Schnitzerová posluchače, kteří přišli na komentovanou prohlídku, do minulosti.

Řád benediktinů razil myšlenku svého zakladatele Benedikta, a sice pomáhat nemocným lidem od neduhů. Léčivé byliny ale byly již i ve středověku zároveň součástí příprav pokrmů.
Na záhonech historického centra Danar jich roste na padesát druhů. „Většina je určena ke spotřebě v kuchyni, ale máme tady i plodiny, které využívali řemeslníci například na barvení látek a roste nám tu i len nebo mydlice lékařská, jež se používala na mytí," dodává ke skladbě průvodkyně Petra Schnitzerová.

Bez chemických přípravků

Aby zahrada nebo jiná přírodní lokalita získala certifikát přírodní zahrady, musí obstát při plnění daných zásad. Tak například pěstování bylin i zeleniny se musí obejít bez chemických pomocníků a lokalita má být i místem pro léčbu duše, aby návštěvník pocítil sílu ryzí přírody.

Stejně příznivé má být místo i pro zvířata, proto tu najdete různé příbytky a suchá stanoviště pro živočichy. Šelmberská zahrada k tomu využívá hromady volně ložených kamenů, které si najdou ještěrky nebo hadi. Znakem je skladba stromů, kdy je nezbytné myslet i na opylovače, proto nemizí listnáče.
Ekologická farma Mlýnec se věnuje nejen tradičnímu pěstování a ošetřování krajiny, ale také chovu skotu. Lom na Svaté Anně v Táboře byl zrevitalizován a jako lokální biocentrum zpřístupněn v roce 2012. Ve stejném roce začala i postupná obnova zahrady v Nadějkově a o rok později je oficiálně otevřená pro potěchu oka, těla i duše.