Arboristé vzrostlý strom zbavili suchých větví a do jeho koruny instalovali šetrné polyesterové preventivní vazby, které slouží pro lepší stabilizaci. Ošetření patřilo do programu dvoudenní arboristické konference Strom pro život – Život pro strom: Ke kořenům. Ta se ve městě konala od čtvrtka do pátku v hotelu Palcát. Praktickou středeční ukázku ošetření mohla navštívit také veřejnost.

Lípa svobody Lípa byla vysazena na Křižíkově náměstí 14. května 1919, pomník Národního osvobození k ní byl přestěhován v květnu 1929. 26. ledna 1943 byla poražena na příkaz vládního komisaře Smetany. Městský zahradník František Vavřinec chodil pařez tajně zalévat. V květnu 1945 pak vytvaroval sedm výhonků symbolizujících sedm válečných let.

Podrobnosti zásahu sdělila arboristka Šárka Weberová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. „Jedná se o lípu velkolistou, kterou tvoří sedmikmen. Jednotlivé větve se vzájemně kryjí, ale také si konkurují. Zásadní zdravotní problémy strom nemá. Je vidět, že lípa má průběžnou péči. Navazujeme na předchozí kroky. Mohu konstatovat, že v porovnání s jinými městy je péče o stromy v Táboře nadstandardní,“ řekla arboristka.

Zásahy do stromu označila spíše za kosmetické úpravy. „Provedli jsme akutní ošetření, především jsme odřezali suché větve, z nichž některé byly ve výšce šestnáct metrů. Jejich pád mohl být nebezpečný,“ poznamenala Šárka Weberová.

Jak sdělila Blanka Candrová, odborná pracovnice městského Odboru životního prostředí, instalované vazby se v průběhu roku podrobují pravidelné kontrole, zda nedošlo k jejich porušení. „Obecně platí, že každý důležitý strom ve městě vidíme třikrát, až čtyřikrát ročně,“ uvedla úřednice městského úřadu.

Při ošetření podobných stromů používají arboristé stromolezeckou techniku a dodržují pravidla bezpečnosti. Neodmyslitelná je speciální helma a úvaz s tzv. pohyblivým mostem včetně širokého bederního pásu. Kolem stromu na Křižíkově náměstí bylo nataženo pásmo, prostor byl řádně zabezpečen.