Podle slov zooložky Markéty Jariabkové ze Zoo Hluboká nutrií populace v České republice čítá odhadem osm tisíc jedinců. Řekomyš či vodní krysa, jak se nutrií také říká, se u nás dobře adaptovala. „Do přírody se dostala různými úniky z farem či úmyslným vypouštěním a rozmnožila se. Populace je tak poměrně početná. Zjistit přesná čísla je problematické, když mají kvalitní podmínky, množí se rychle,“ uvedla.

Jde o druh pocházející z Jižní Ameriky a do Evropy se dostal kvůli kožešině i dietnímu masu. „Dříve to byl vyhledávaný druh masa, v lepších řeznictvích se dalo koupit ještě nedávno. Za sebe mohu říct, že je dobré, dietní a chutná jako lepší králík,“ popsala zooložka s tím, že sama několikrát ochutnala.

Nutrie říční v Soběslavi u řeky Lužnice.
V Soběslavi u řeky se usadil obří hlodavec. Lidé ho okukují, krmit se ale nemá

Nutriím nevadí lidská přítomnost. Jejich výskyt kolem řek i potoků v blízkosti obydlí je poměrně běžný. Lidé by měli být rozumní a rozhodně je nepřikrmovat. „Často se z nich totiž kvůli dokrmování stávají až ochočenci. Jsou roztomilé, poměrně dobře se naučí například na mrkev,“ popsala zooložka.

U řek i potoků napříč republikou

Osobně obrovské kolonie pozorovala v Praze na Náplavce u Vltavy či v Nymburku u Labe. „Je jich skutečně dost, výskyt byl zaznamenán v Českých Budějovicích i jinde v jižních Čechách,“ řekla Jariabková. Kromě Soběslavi znají roztomilého savce v Písku i Strakonicích u Otavy, v Plané nad Lužnicí i Hluboké nad Vltavou a jinde v Jihočeském kraji.

Mrazivé počasí v Praze.
Nutrie už k pražským vodám patří. Lidé je rádi krmí, i když by neměli

Jde o druh, který vytlačuje ostatní, sbírá zbytky při dokrmování kachen, na krmelištích se pak množí třeba i další hlodavci jako potkani. „Dříve se nutrie běžně chovaly, dokonce je vyšlechtěné i české plemeno přeštická nutrie, která je tříbarevná,“ dodala zajímavost Jariabková.

Škodí a mohou i kousnout

Nutrie páchá různé škody zejména na březích a může být i nebezpečná pro člověka. „Hrabou si nory, podhrabávají břehy, spásají trávu, vytahují kořínky. Při krmení mohou i pokousat děti,“ varovala s tím, že zvířata navíc mohou mít i vnitřní parazity a choroby přenosné na lidi.

Zdroj: Městská policie České Budějovice

Jak počet nutrií snížit? Podle odbornice je to o přístupu jednotlivců, ale třeba i úřadů či kompetentní institucí. Někde vznikají zákazové cedulky, jinde zasahují myslivci se speciálním povolením. „Je to dlouhodobý problém, většinou podmínky řešení vyjednávají obce s mysliveckou stráží. Znám i případy odchytu v zástavbě do různých pastí,“ naznačila zooložka.

Metody regulace

Mimo obydlí je od 1. ledna roku 2022 povolen i odstřel nutrií. Stejně tak i v případě dalších zavlečených škůdců, jako jsou mýval severní, psík mývalovitý, ondatra, norek americký a další. Podle zákona o myslivosti nutrie nepatří mezi lovnou zvěř, ale mezi nepůvodní druhy, které jsou v přírodě nežádoucí.

Nutrie v Terezíně
Nutrie čeká nelehký rok. Díky nové vyhlášce je můžou lovit i řadoví myslivci

Jak shrnul ve svém loňském odborném textu týkajícího se nutrií specialista na invazivní druhy Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, nutrii může usmrcovat každý myslivec s povolenkou od uživatele honitby. „Odstřel či odchyt do pastí patří mezi užívané metody regulace nutrií. V Anglii se takto podařilo kompletně vyhubit tohoto hlodavce,“ shrnul s tím, že se na tom podílelo na 24 profesionálních lovců po dobu osmi let.

Přirozené nepřátele u nás nutrie nemá, příležitostně je mohou lovit lišky či psi. „Zejména pro mladé jedince jsou smrtelné tuhé zimy. Při extrémních zimách u nás může vyhynout od 80 do 90 procent jedinců. Zimy často přežívají i díky lidem, kteří je přikrmují,“ upozornil s tím, že je důležitá dostatečná osvěta veřejnosti.