Táborská zoo hledá jméno pro zubří mládě.Táborská zoo hledá jméno pro zubří mládě.Zdroj: archiv zoo„Protože se zubřice narodila v Táboře, musí její jméno začínat na „Ta…“, které máme přidělené v plemenné knize. Nesmí se však jmenovat stejně jako některý ze zubrů u nás již narozených, tedy Tábor, Tara, Taran, Taura, Tatranka a Tajfun. Autoři vybraného jména získají rodinnou vstupenku do naší zoo, jednu z našich knih podle vlastního výběru a možnost nakrmit si svého kmotřence během jeho slavnostního křtu,“ uvedl ředitel zoo Evžen Korec.

Návrhy mohou lidé psát na facebookovém profilu zoo pod soutěžní post. Soutěž končí v neděli 13. února.

Program zpětného návratu, zubra evropského do české přírody je klíčovým programem zoologické zahrady Tábor. „Chceme u nás pravidelně odchovávat mláďata, která budou vypouštěna do přírodních rezervací, jak u nás v Česku, tak i v Evropě. K dnešnímu dni jsme už odchovali celkem sedm mláďat,“ zdůraznil ředitel zoo Evžen Korec.

Ilustrační foto.
Podvodník připravil seniorku z Táborska po internetu o 200 tisíc korun

Zoologická zahrada v Táboře se reintrodukci zubra evropského, tedy jeho návratu do přírody, věnuje od roku 2016, kdy nejprve v květnu přivezla čtyři samice takzvané nížinné linie zubra evropského. Do nového výběhu v táborské zoo byly na začátku května roku 2016 vypuštěny dvě zubří samice, tehdy téměř dvouletá Usjana a čtyřletá Uselina, které byly přivezeny z německého soukromého chovu v Usedomu. Krátce poté byly do zoo transportovány další dvě mladé samice narozené v roce 2015 – Norisa a Norma – z norimberské zoo. Tyto samice na konci roku 2016 doplnil chovný samec Poczekaj, který 22. listopadu přicestoval z polských Niepolomic.

Zubr evropský, největší zvíře, které kdy žilo na našem území, pokud neuvažujeme vyhynulého mamuta. Zubr je o něco menším příbuzným severoamerického bizona a býval po staletí přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů.