Na úřednické místo si ho vybralo představenstvo komory, která je dobrovolným sdružením zemědělců. Stěhování do nového zaměstnání neměl rodilý Táborák a otec tří dětí, který s rodinou žije v Sezimově Ústí, složité. Vlastně si jen sbalil aktovku a přestěhoval do vedlejší kanceláře na stejném patře budovy v Purkyňově ulici v Táboře. Dosud totiž působil coby úředník Agentury pro zemědělství a venkov. Ta zpočátku plně a nyní částečně spadá pod ministerstvo zemědělství.

Takové zkušenosti se vám v nové pozici mohou hodit, předpokládám, že jste se zabýval dotacemi pro zemědělce.
Ano, šlo o administrativu kolem dotací a v tomto servisu pro členy komory bych rád pokračoval i teď v Agrární komoře.

Využívají zemědělci z Táborska dotace dostatečně?
Mohu říct, že čerpání je tady na dost vysoké úrovni a zemědělci si žádosti podávají do všech dotačních titulů, které existují. Včetně těch základních, z nichž peníze získávají všichni zemědělci, kteří obhospodařují minimálně hektar půdy. To čerpají jednotnou platbu na plochu. Musí však splnit podmínku, že ten hektar je zakreslený v evidenci půdy. U těchto základních plateb máme ročně kolem 470 žádostí.

Myslela jsem spíš na dotace do modernizace a rozvoje družstva. Mají z čeho čerpat?
Určitě, k tomu existuje program rozvoje venkova a jeden z titulů je modernizace strojů, vybavení či zařízení, ale také staveb.

Objel jste si okres, abyste viděl, jak si naše družstva po této stránce stojí?
Já je v podstatě znám ze svého předchozího zaměstnání, takže přehled o jednotlivých zemědělcích mám.

Do jaké kategorie byste je zařadil, mezi lepší nebo mezi horší?
Do těch lepších a ještě se zlepšují. Díky dotacím se neustále modernizují, hodně se například i staví.

A jaký je nyní počet hospodařících zemědělců?
Obhospodařované plochy už tak moc přibývat nemůže, i když stále máme hektary, které nejsou zakreslené v systému, nicméně moc jich není. A co se týká zemědělců samotných, tak těch drobných rok od roku přibývá, asi tak deset lidí. Dochází také k tomu, že starší předávají svoje farmy mladším, takže funguje i generační obměna. K tomu existovala dotace na předčasné ukončení zemědělské činnosti a zároveň běžel program na podporu začínajících zemědělců.

Kdybyste měl dát do poměru živočišnou a rostlinnou výrobu na Táborsku, která nyní převládá? Pamatuji období, kdy živočišná hodně klesala.
A stále je na dost nízké úrovni. Uvidíme, jak to bude s dotacemi od roku 2015, kdy by právě do živočišné výroby mělo jít víc peněz než dosud. Snad se pak stavy začnou navyšovat. Úbytek subjektů má dopad na to, že spoustu potravin dnes dovážíme, což je velký problém českého zemědělství. Ale naštěstí i naši vyváží, takže tento obchod funguje oboustranně. Například mléko z Jihočeského a Západočeského kraje odchází do Německa.

Máme ho výjimečně kvalitní
a dobré, nebo jen levné?
Spíš jde o to, že se spolupráce domluvila.

Čeho ve své pozici ředitele komory chcete docílit?
Určitě bych chtěl podpořit poradenství ve vztahu k zemědělcům, a to hlavně v oblasti dotací, protože od roku 2015 se budou muset všichni učit nové podmínky. Pravděpodobně budou složitější, proto bych chtěl být nápomocný. Abychom zvládli nájezd do nového období.

Vedení AK Tábor
Předseda představenstva: Antonín Sviták
Místopředseda představenstva: Vladislav Hájíček
Ředitel AK Tábor: Martin Habart