Vzal si totiž na svá bedra nelehký úkol: vrátit statek do původní podoby, a zachránit jej tak před definitivním zřícením. Přišel vyloženě za pět minut dvanáct.

Z historie borotínského hradu a statku• První zmínka o hradu se objevuje roku 1356. Možnými zakladateli jsou Vítkovci, nejmocnější jihočeský rod.
• Dvůr je poprvé zmíněn až v roce 1557. Vždy fungoval jako tzv. poplužní dvůr, neboli zásobovací jednotka pro hrad.
• Při archeologickém průzkumu, který se zaměřil na obytnou část statku, se na terase našlo původní zdivo, které vede i prostředkem bývalé ratejny. Z toho se usuzuje, že jádro statku je středověké. Archeologové se prokopali odhadem až do 13. století. Našla se také keramika z husitských dob.
• Na počátku 17. století byl hrad i dvůr vypálen Švédy.
• Po bělohorské porážce byl hrad s dvorem konfiskován a prodán roku 1623 katolíkům Lobkowitzům z Pernštějna. Ti připojili Borotín ke svému jistebnickému panství, jehož osudy sdílel až do 20. století. Hrad tímto ztratil sídlení funkci a už se nikdy neopravoval. Statek byl naopak z původní dřevěné podoby barokně přestavěn.
• Po dvou staletích Lobkowitzové prodali roku 1829 jistebnické panství železářskému podnikateli Janu Nádhernému z Prahy. Zatímco statek byl v té době klasicistně přestavěn, hrad utrpěl druhou zásadní ránu (hned po vypálení v 17. století). Pro Nádherné totiž znamenal pouhou ruinu, která neměla žádnou hodnotu. Proto v té době rozprodávali jeho kámen jako stavební materiál pro domky okolního obyvatelstva. Kámen byl z části využíván i na stavbu dvoru.
• Nádherní objekt vlastnili do roku 1932. Posledním majitelem panství byl v polovině 20. století Konstantin Nádherný z Borutína. Po roce 1948 se svými potomky emigroval, ti dnes žijí v Rakousku a v Kanadě.
• V roce 1940 dvůr přišel o ovčín, z něhož byla udělána pastvina. Po celou dobu statek sloužil zemědělským účelům, a to až do 70. let 20. století.
• Střídání dalších majitelů, kteří na objektu neprováděli ani základní udržovací práce, přivedlo statek k jeho stávajícímu havarijnímu stavu. Proces destrukce se v posledních deseti letech extrémně zrychlil. Pomoc přišla až s příchodem současného majitele.
• Od 28. 7. 2003 je barokní hospodářský dvůr kulturní památkou rozhodnutím ministerstva kultury.
• Společnost Takelot, kterou založil Milan Tejnor, koupila objekt v prosinci roku 2009. V současné době se dokončuje jeho jižní křídlo. Kompletně opravený objekt si návštěvníci prohlédnou kolem roku 2025.

Vášeň k historickým stavbám provází Milana Tejnora už od dětství. Borotínský statek zvaný Starý zámek je mu obzvlášť blízký, protože stojí v jeho rodné obci, která od nepaměti láká turisty také na prohlídku zříceniny hradu. Jeho torzo se tyčí proti statku. I to byl důvod, proč se Milan Tejnor pustil do díla.

„Ten statek tu stojí několik staletí, ale za posledních dvacet let neskutečně zpustl. A já mám odmalička takovou zvláštní úchylku na staré budovy, tak jsem si řekl, že statek koupím a opravím," vzpomíná na dobu před šesti lety.

Stavení odkoupila společnost, jíž je Milan Tejnor majitelem. To se psal prosinec roku 2009. V následujícím roce se muselo zasáhnout v té nejdůležitější oblasti, jíž byly zabezpečovací práce, čištění objektů a zajištění statiky budovy, která držela pohromadě jen silou vůle. V tomto roce už také opravili vstupní bránu. S rozsáhlejšími opravami se ale začalo až v roce 2011.

Prázdninový byt

V současné době je hotová nejcennější část komplexu jižní křídlo. Zde Milan Tejnor plánuje provozovat ubytování s terasou i muzeum.

Ubytování pro návštěvníky vznikne v západní budově s barokním štítem, replikou původního barokního krovu a se zachovalými cihlovými klenbami z 18. století, která k bydlení sloužila i v minulosti.

„Ubytování nevnímám jako klasický penzion, ale spíš jako velkorysý prázdninový byt, na které se jezdívalo za první republiky. Je tu dvanáct lůžek a dostatek prostoru, aby se lidé nemuseli tísnit," popisuje ubytování Milan Tejnor a dodává, že i samotné zařízení interiéru zvolí historické. Lidé se ubytují například v místnosti bývalé ratejny a černé kuchyně. Pokoje nebude hyzdit žádný vestavěný radiátor, protože topení je zabudované v podlaze. Každý byt dostane k dispozici také vlastní terasu s původním klasicistním plotem.

Vznikne muzeum

Za nejcennější místo jižního křídla statku považuje Milan Tejnor jeho východní část, tak zvaný ovčín. Jde o nejstarší část, kam v minulosti dlouhodobě zatékalo a budova se nevyhnula ani útoku zlodějů. Proto ji museli nejprve staticky zajistit a také již zmizely vyvalené části obvodových zdí a zřícené kamenné klenby. Krovy dělníci opravili podle dřívějšího postupu, kterým bylo tak zvané plátování. Oprava bývalého ovčína tak drží prvenství nejen z hlediska náročnosti oprav, ale i z hlediska finančního.

„Zbaštila nejvíc peněz, ale myslím, že to stálo za to. Otevřeme tu takové „sahací" muzeum, bez vitrín. Chceme se zaměřit převážně na řemesla. Z vesnice se hlásí spoustu lidí a přináší nám exponáty. Například sedlář pan Brož z Borotína přinesl nástroj, na kterém se dřív dělaly chomouty," přibližuje investor budoucí expozici muzea. V podkroví zase vznikne univerzální výstavní síň. Ačkoli to v interiérech ještě tak nevypadá, muzeum by mělo být otevřeno ještě letos. Tím se uzavře kapitola opravy jižního křídla.

Po pěti letech prací se tedy třetina statku vrátila ke své dřívější podobě. „Zatím jsme do projektu dali šest a půl milionu korun. Většinu financuji z vlastního, ale jsem velmi rád, že se mi daří získávat prostředky z dotačních řízení. Například z MAS Krajina srdce, z havarijního programu ministerstva kultury, nebo z grantového programu pro nemovité památky Jihočeského kraje a z dalších," nastínil Milan Tejnor zdroje, z nichž lze získávat podporu.

Plány do budoucna

Statek měl být původně kompletně přestavěn už v tomto roce. Vzhledem k náročným stavebním úpravám se ale dokončení projektu protáhne až do roku 2025. Se zbylými budovami má Milan Tejnor ještě velké plány. „Letos bychom rádi zastřešili původní špejchar v severním křídle. Dohodli jsme se s památkáři, že ho rehabilitujeme do původního stavu. Vznikne tu dodatečná expozice k muzeu naproti," upřesnil své záměry.

V budoucnu by měl být statek využíván zejména jako turistické a kulturní středisko. Na vedlejší hrad totiž přijíždí stále dost turistů, kterým se tak nabídne ještě něco navíc. Vznikne tu pro ně také restaurace, sociální zázemí, multifunkční promítací sál s hospodou a welness.

„Mým velkým snem je pořádat na dvoře statku koncerty. Kdysi jsem v Německu v podobných prostorách viděl Bonnie Tyler a bylo to neskutečné," sní Milan Tejnor.

Autor: Kateřina Šímová