Projekt Norských fondů Motivace ke vzdělávání od školky až po střední - podpora dětí i rodičů v Táboře funguje téměř dva roky a končí v lednu 2024. Podle ředitele Cheironu Romana Vargy tento projekt činnost Cheironu ovlivnil v mnoha ohledech. “Zaměřili jsme se na činnosti, které jsme chtěli dělat už dříve, ale nenašli pro ně financování. Mohli jsme ovlivnit životy dětí a jejich rodin i jinak než doposud. Dále jsme posílili náš tým a rozšili spolupráci s kolegy, se kterými jsme doposud nespolupracovali,” popsal Varga.

Financování školních pomůcek i obědů

To, co bylo oproti jiným projektům nové, byla hlavně takzvaná přímá podpora klientů. “Znamená to, že jsme jim mohli uhradit některé výdaje, které si nemohli dovolit. Výdaje ale musely dávat vzhledem k projektu smysl. Chtěli jsme děti dále rozvíjet a docílit toho, aby se jim lépe dařilo nejen v učení, ale i v kolektivu,” doplnil Varga.

Z projektu tak Cheiron dětem financoval například školní výlety a akce, pomůcky, volnočasové kroužky, nebo obědy ve školách. “S dětmi nebo rodinami, kterým jsme takto pomohli, spolupracujeme i dále a snažíme se, aby výdaje spojené se školou mohly v budoucnu hradit bez obav z existenčních potíží,” Varga.

Spolupráce se školami

Podle ředitele Cheironu byla zpočátku spolupráce se školami vlažná. “Ne vždy jsme se setkávali s pochopením, proč to pro některé ty "zlobivé" děti chceme dělat. V průběhu projektu jsme si ale našli na školách spojence, kteří chápali podporu dětí stejně jako my a díky nim se dalo v konkrétních případech spolupracovat. S nepochopením jednotlivců a větou: "Vždyť tyhle si to vůbec nezaslouží," se ale setkáváme pořád,” přiznal Varga.

Činnost neziskové organizace Cheiron v Táboře je pestrá, zabývá se sociální prací ve vyloučených lokalitách, díky Norským fondům má Tábor romské poradce i asistenty kriminality.
Romským dětem v Táboře pomáhají peníze z Norských fondů, platí vzdělání i hobby

V Cheironu ale věří tomu, že čím méně dítě vypadává ze společných akcí školního kolektivu, tím lépe se v něm cítí. "Snižují se tím absence i různá nedorozumění a třenice. Pro děti je třídní kolektiv často první a nesmírně důležitý a pokud v něm mají strávit 9 let, tak je hrozná škoda, že ze společných výletů, exkurzí nebo jiných školních akcí, které vztahy formují, vypadávají jen proto, že rodiče jim je nemohou nebo nechtějí zaplatit,” řekl Varga.

Cheiron také intenzivně spolupracuje s městem Tábor v rámci dalšího projektu z Norských fondů s názvem Všichni společně, díky kterému byly na městském úřadě zřízeny pozice dvou romských poradců. „Naše práce spočívá v tom, abychom zjednodušili a zlepšili komunikaci mezi majoritou a minoritou, zejména se zdejšími institucemi jako jsou školy, městský úřad nebo odbor sociálních věcí,“ popsala romská poradkyně Lenka Pokošová.

„Asi nejčastější oblasti, které s romskou menšinou řešíme, jsou bydlení, zaměstnání, školní docházka a dluhy,“ doplnil další romský poradce Michal Kulhavý.

Návštěva norského velvyslance

Naplňování integrace příslušníků romské komunity do společnosti si v únoru do Tábora přijel ověřit i norský velvyslanec Victor Conrad Rønneberg. “Návštěva byla velice příjemná. Jsme zvyklí, že podobné návštěvy jezdí za účelem kontroly plnění projektu. Pan velvyslanec s kolegy přijel, protože ho zajímalo, jak nad věcmi přemýšlíme a asi taky trochu proto, že vedle Prahy a Brna byl Tábor jediným městem, který v této projektové výzvě uspěl. Nejvíce jsem se bavil, když si na návštěvě našeho klubu Bejvák zahrál pan velvyslanec s panem starostou ping-pong,” prozradil na závěr Varga.

Eliška Míková, Cheiron Tábor