Návštěva norských studentů v táborské Střední škole obchodu, služeb a řemesel a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky přinesla pro obě strany možnost vzájemného srovnání, poznání a poučení. A nejde pouze o výuku, ale i věci úzce souvisící, jako například školní stravování.


Norští učitelé


„Jako hlavní rozdíl vidím v tom, že máte teplý oběd. U nás jsou pouze sendviče. U vás se ve škola přezouváte, u nás ne, což v případě sněhu není opravdu dobré,“ zmínila se Keth Ingunn Kleiberg, učitelka střední školy Angličtiny a hudby.
„Myslím, že v Norsku si studenti mohou vybrat více předmětů. U vás při výuce cizích jazyků máte malé skupiny, v Norsku máme větší. Vztahy mezi učiteli a žáky jsou v Norku malinko bližší,“ uvedla Solveig Welde, učitelka hudby a společenských věd.
„Systém je velmi podobný, u vás děláte pro studenty lyžařské kurzy , nebo raft, u nás ne v takovém rozsahu,“ ocenila učitelka Norského a německého jazyka a literatury Gunvor Ostad
„Setkali jsme se se spoustou příjemných lidí, velkými porcemi jídla, knedlíky, jíte dost. Máte tady spoustu zámků, hradů a zřícenin, jsou všude, u nás tolik ne,“ dodala Keth Ingunn Kleiberg.


Čeští učitelé

 
Naši učitelé hodně hovoří o rozdílech v použití výpočetní techniky, úrovni předmětů a obdivují norskou angličtinu.
„Byli jsme se podívat v Norsku, Strávili jsme den v norských hodinách na umělecké škole. Přestože to je škola, která není jako naše konzervatoř, překvapilo nás, jak na vysoké umělecké úrovni je. Jinak co měli z matematiky, biologie, to se u nás učí na základní škole. Naopak čím nás předhánějí o několik délek, je angličtina,“ nastínila Koordinátorka projektu za českou stranu. Klára Smolíková.
Angličtina obyvatele Norska provází téměř od narození.
„Určitě nás všechny zaskočilo, jak všichni kolegové, nejenom jazykáři v Norsku mluvili. To myslím překvapilo i naše studenty a zároveň je dostalo, že v Norsku mluvili anglicky i všichni rodiče. S angličtinou jsou tam konfrontováni od raného dětství. Některé pořady jsou v televizi pouze s titulky a řada jich je pouze v angličtině bez titulků. Také Norové hodně cestují. Doufám, že tento projekt bude pro žáky motivační injekce,“ naznačila vedoucí jazykové školy Jitka Janischová.
Co se výpočetní techniky týče, v Norsku jsou na výši z hlediska vybavení, každý student má notebook, ale neumí s ním až tak dobře pracovat.
„Zarazilo mě, že je nemají sesíťované, nemohou sdílet data mezi sebou. V matematice, berou teprve třeba trojčlenku, což je u nás látka základní školy, ale zato mají matematiku rádi, u nás není moc oblíbená,“ zmínil se učitel informatiky Standa Färber . V projektu má na starost finální podobu magazínu.

Norští studenti


Norští studenti také ocenili českou kuchyni.
„Místnosti ve škole máte menší, my máme ve třídách lepší vzduch, nemáte klimatizaci. Máte teplý oběd,“ zmínila se osmnáctiletá studentka Ingeborg Brede.
„Přezouváte se. ,“ doplnila Lisabet Gasmo.
„Školní jídelna není v Norsku příliš obvyklá. Tady ve škole více mluvíte u nás trochu více píšeme,“ sdělil dojmy Mads Skaugen.


Čeští studenti

 
Naši studenti oceňují na Norech angličtinu, interaktivnost výuky a větší možnost prezentace vlastních názorů.
„Angličtinu se tam učí od malička, mají ji kolem sebe,“ vyjádřila se studentka Zuzana Kortanová
„Výuka je tam braná více interaktivněji, žáci mají možnost více prezentovat vlastní názory. V hudební výchově se tam všichni účastní, u nás jsou žáci hodně pasivní. Tam jsou lidé sebevědomější a jsou si vědomi svých možností. V životě jsou Norové hodně uzavření a pro emigranty, přestože tam mají výborné podmínky, je těžké zapadnout do norského kolektivu, v televizi nepoužívají dabing, angličtinu slyší ze všech stran, ten jazyk používají skoro pořád, hodně lidí u nás poznalo, že má smysl učit se jazyk,“ vysvětlil student Filip Kříž.