V soudní síni se dnes opět přítomným zastavil dech. Předseda senátu Petr Černý četl odpis, v němž se obžalovaná Ivana K. poprvé zmiňuje ještě o jedné hrůze, již si musela její čerstvě narozená holčička před smrtí vytrpět.
Než dítě utopila ve kbelíku vody, uložila ho do ledničky. Na jak dlouho, už pětatřicetiletá žena nedokáže určit. „Dala jsem ho tam, když jsem šla pro kýbl, že budu uklízet koupelnu…, ten ručník, i to, co na něm bylo, mi překážel. Já tam to dítě ale neviděla, a když nic nevidíte, tak ten ručník sbalíte. Nevím, co mi řeklo otevři lednici a dej to tam. Do lednice se přeci nedává ani živé zvíře, natož tam dát…," zamýšlela se Ivana K. nad vlastním činem.
Co se stalo:Utajované těhotenství vyvrcholilo v únoru spontánním porodem. Obžalovaná žena z Blatné přivedla v koupelně na svět živé dítě, holčičku pak ale zabalila do osušky, nejdříve odložila do lednice a následně vložila do kýble a zalila vodou. Tělíčko přechovávala na balkoně a později ve sklepě, kde ho otec dítěte v květnu objevil.
Touto větou se ztotožnila s posudkem klinického psychologa Václava Šnorka, který zjistil, že z vraždy obžalovaná matka dvou dětí žije ve svém vnitřním neuspořádaném světě. „Dítě nepovažovala za samostatnou lidskou bytost, ale za součást svého vlastního těla, za kterou může sama rozhodovat," uvedl.
Znalci u Ivany zjistili smíšenou poruchu osobnosti, nicméně duševní poruchou netrpěla, takže byla plně schopna rozpoznat nebezpečnost svého chování. Vědomě a cíleně dítě zabila v přesvědčení, že tak vyřeší svou těžkou životní situaci, kdy se rozcházela s partnerem. Vraždou ze svého života vytěsnila dítě a domnívala se, že i svou bezradnost. Byla ale i trestem pro partnera a jeho matku. Zítra má zaznít rozsudek.
Čtěte také:
