O tom, jak se dostala ke kosmetice, jaké byly přípravy na samotné mistrovství, a co ji na práci vizážistky baví, jsme se ptali Lucie Loudínové, vítězky mistrovství republiky v make-upu. Českou republiku teď bude reprezentovat na mistrovství Evropy.

Kdy se u vás projevil zájem o kosmetiku a líčení?
K líčení jsem se dostala už v dětství, bylo mi tehdy šest let. Maminka měla velký salon a jelikož jezdila na školení nerada sama, brávala mě s sebou. Na kadeřnické kurzy s ní zase jezdívali moji sourozenci, bratr a sestra, kteří se této profesi nyní věnují. Jít na kosmetickou školu tak u mě byla jasná volba, i když mě mamka odrazovala. Hlavně kvůli tomu, jak časově náročná ta práce je. Sama jsem neměla ráda, když domů chodívala i po desáté večer. Bohužel, teď to samé dělám svým dětem.

Naplno se tedy kosmetice věnujete od školy. Co všechno taková práce obnáší?
Ano, kosmetice se věnuji od školy, když to spočítám, dělá to i s pauzou na mateřskou už 13 let. Nejsem pouze vizážistka, ale v mém salonku nabízím i masáže, depilace, líčení a další služby.

Když mluvíme o salonu v Písku, máte v plánu nějaký i v Táboře?
Mám takový plán, bohužel jsem zatím ale neobjevila žádný prostor, který by mi vyhovoval a když ano, byl hned obsazený. Táborské nevěsty a maturantky zatím připravuji u sebe doma, u fotografa, nebo v prostorách, kde se nevěsta připravuje.

Co máte na svojí profesi nejraději? A co vnímáte jako stinné stránky?
Baví mě rozmanitost, každý den je jiný. Zároveň mám úžasné a milé klientky, které mě podporují. Třeba před soutěží mi nosí talismany pro štěstí a když se mi zadaří, nosí mi květiny nebo čokoládu.
Jako stinnou stránku své profese vnímám onu zmíněnou časovou náročnost. Vyžaduje velmi brzké vstávání a pozdní návraty domů. Například na svatby se vstává kolem čtvrté ráno a do salonu se vracím až po desáté večer.

Je možné se na mistrovství v make-upu nějak speciálně připravit? Nebo jen přijedete a představíte své dosavadní schopnosti?
Připravovala jsem se hodně, i na semifinále soutěže, které bylo v květnu. Tam nás bylo kolem 30 až 40 a do finále postoupilo prvních sedm. Já jsem skončila na třetím místě. Ve stejný den jsme se dozvěděli, jaké bude téma pro finálové kolo Violet Revolution.

Kolik času vám zabraly přípravy na finále? Šlo vše hladce?
Celý červen jsem hledala inspiraci na šaty, vlasy, nehty i make-up. V červenci se začaly šaty šít a od srpna jsem začala zkoušet líčení. Nejdřív na dceři a na sobě a pak i na modelce.
Bohužel modelka, na kterou se šaty ušily, dva dny před soutěží účast zrušila, takže nastala panika. Netrvala naštěstí dlouho, za pár hodin jsem sehnala jinou modelku. Ta byla o hodně štíhlejší, což byla další komplikace. Nakonec jsem koupila oboustrannou kobercovou pásku a tou modelce na tělo šaty přilepila, aby jí nepadaly. Měla i jinou barvu vlasů, takže se ještě narychlo odbarvovaly příčesy. Ale nakonec jsme vše zvládly a modelku musím pochválit, protože byla úžasná, přesto, že se ji v horku lepicí páska odlepovala. V den soutěže to bylo náročné, protože bylo neskutečné horko a v plechové hale s několika tisíci diváky se nedalo dýchat, opravdu z nás kapal pot. Stresující byl i čas, který jsme měli na líčení, byl jen 30 minut.

Byla to vaše první soutěž?
O první soutěž se nejednalo. V roce 2013 a 2014 jsem vyhrála absolutního vítěze World make-up wars, která měla tři kola a čas na líčení jsme měli 60 minut, takže to nebyl takový stres.

Co pro vás výhra znamená?
Mistrovství ČR je velmi cenné v tom, že jedu reprezentovat na mistrovství Evropy do Düsseldorfu. To se koná na konci března a je to můj dětský sen. Když jsem tam byla před 25 lety s mamkou, připadala jsem si jako Alenka v říši divů. Je to jako sen, že teď budu součástí evropského veletrhu i já. Minulý rok jsem se tam chtěla s manželem jet podívat a on mi říkal: ,,Vyhraj mistrovství republiky a pojedeš tam." Tak jsem se přihlásila a bylo to. Pořád tomu nějak nemohu uvěřit.

Je něco, co si od výhry slibujete? Například více zákaznic, nebo nabídek ke spolupráci?
Pokud se něco zajímavého díky tomu naskytne, budu jedině ráda. Ale v podstatě si od toho nic neslibuji. Stále dělám to, co mě neskutečně naplňuje, a to mi stačí.

Klára Hejdová