Posílal vás šéf pro neschopenku, když pro vás momentálně neměl práci? Teď už to bude mít horší. Vám se to totiž nevyplatí. Za tři prostonané dny nedostanete ani korunu a ani za ty následující nebude o co stát. Simulace nemoci se tak konečně stane nelukrativní.
Nový systém se ještě nevyklubal z plenek, a tak je na jeho hodnocení příliš brzy. Přesto si od něj zaměstnavatelé již nyní hodně slibují. „Až čas ukáže, zda se sníží marodnost,“ potvrdil ředitel plánské Madety Miloslav Dytrych.
Mlékárna si váží lidí, kteří nechodí k lékařům s každým píchnutím. Dokonce má vypracovaný i systém odměn, které se zvyšují s klesajícím počtem prostonaných dnů.
„Částky odměn jsou odstupňované podle zameškaných dnů. Její výše může být i nula,“ dodal ředitel.
Firma věnuje část svého zisku i do programu, jenž podporuje zdraví zaměstnanců. Protože dělníci často celou směnu u práce stojí, čímž trpí jejich záda, přispívá jim zaměstnavatel na masáže. S finanční podporou firmy si pracovník může zajít i zaplavat do bazénu a jak Dytrych dodal, dbají během pracovního týdne i na dostatečný přísun tekutin. Ty jsou lidem poskytovány zdarma. Na bazén či masáže může jeden zaměstnanec vyčerpat tisíc korun. Madeta si těmito způsoby motivuje lidi k práci. Pak se tedy podle ředitele často stává, že k vyležení běžné chřipky si lidé pomáhají vlastní dovolenou.

Propouštění?

Právník táborského úřadu práce Vladimír Hort vidí i druhou stránku novely. A sice propouštění „sezonních“ pracovníků. „Když je zaměstnavatel nebude moct tak jednoduše posílat pro neschopenku, bude se snažit, aby si lidé čerpali dovolené. Pokud ti ale nebudou vždy svolní, může to vést k propouštění,“ vysvětlil. Tohoto efektu se již neobává tolik u stavebních firem, kterým současné technologie umožňují práce i v zimě. Hůř na tom jsou zemědělci. Dobu zrání obilí stěží něco ovlivní.
„To býval zcela běžný způsob, jak majitel firmy šetřil peníze. Bylo nemyslitelné, aby nás platil, když neměl práci. Jenže také o nás nechtěl přijít, takže nás držel ve stavu a hlavně v zimě nás posílal pro neschopenky. Záda přece bolí téměř každého,“ popisuje dnes již vysloužilý klempíř Josef Vávra.

Bič na simulanty

Zneužívání nemocenské dokonce vyneslo Českou republiku na vrchol Evropy. Patříme tedy k zemím, které vykazují nejvyšší nemocnost. Až přijde druhá vlna novely, může přituhnout ještě víc.
„Stát přesune placení nemocenské na zaměstnavatele. To by zneužívání nemocenské mělo opět snížit, jenže by to chtělo převést na nás i kompetence a větší pravomoce při kontrolách marodů. Abychom o ně nemuseli žádat, ale mohli si je dělat sami,“ míní podnikatel Zdeněk Krejsa.
Příští rok už by totiž prvních čtrnáct dnů nemoci měl svému zaměstnanci uhradit majitel firmy. Pokud si jeho pracovník půjde lehnout do postele jen za účelem odpočinku, nebrání se Krejsa takového člověka označit za zloděje. „To tak ale bude. Simulant bude okrádat zaměstnavatele o jeho peníze. Na druhou stranu to vyvolá tlak na zaměstnavatele. Už si bude hlídat, aby měl pro lidi dost práce,“ míní Krejsa.