Táborsko – Projet zdejší okresky je někdy o nervy. Samá negativa tak zákonitě padají na hlavu silničářů, kteří se o ně starají.

„Vím, že se to nemá, ale když jedu po rozbité silnici z Tábora na Vřesce, volím cestu prostředkem, protože tam je těch děr nejméně,“ zmínila svou strategii Jana (43).

Na tuto cestu jsme včera vyjeli s ředitelkou Správy a údržby silnic Tábor Radkou Pavlíkovou. Expediční cesta nás vedla po okreskách z Tábora přes Ratibořské Hory, z Dolních Hrachovic přes Pohnánec, Pohnání, Blaničku, Rodnou, Radvanov do Mladé Vožice na místní cestmistrovství a zpět do Tábora.
Silnice, která měla dostat nový koberec již loni, doplatila na „krizi“ 5. výzvy dělení evropských peněz. Slibovaná souvislá oprava se nekonala. Těžko dnes na ní najdete větší místo s neporušeným povrchem. Nejhorší stav je mezi lesem.

I když známe ze silnic různé výmoly, jízdu přes oraniště by čekal málokdo. Přesto jsme měli tu čest. Čekalo na nás na několika plochách na „silnici“ z Pohnání do Rodné. Konečně se prý na ní spustí alespoň běžná oprava, protože tu o kategorii vyšší – souvislou, se zatím nepodařilo dostat do programu. Silnice je pozůstatkem socialistických nešvarů. Dědí se dodnes.

#nahled|https://g.denik.cz/52/6b/ftg_silnice_oprava_komunikace_04142011_denik_clanek_solo.jpg|https://g.denik.cz/52/6b/ftg_silnice_oprava_komunikace_04142011.jpg|Oraniště místo silnice z Pohnání ve směru na Rodnou.#

„Povrch je z desítek let starého penetračního makadamu. Kamenivo velké frakce je zalité dehtem a uzavřené dehtovým nátěrem, čímž vznikla pouze část konstrukce vozovky. Na povrchu ale měla být asfaltobetonová vrstva, která se už nedodělala. Problém okresu je v tom, že především na silnicích III. třídy máme značný rozsah těchto vozovek. Takový typ povrchu nejde zahranit jako asfaltobetonový. Proto výspravy nelze provádět v náležité kvalitě,“ vysvětlila Pavlíková cestou na Mladovožicko. Jak překvapilo oraniště, stejně překvapil opačný jev. Jen o kousek dál si člověk připadal jako v jiném světě: povrch silnice rovný a hladký, takže žádné kodrcání a na tachometru deset.

Ačkoli bychom silničáře nejraději viděli jen u oprav, mají i jinou práci. Teď například sklízejí zimní posyp, kterého jsou silnice ještě plné. Patří jim také úklid parkovišť a okolí silnic, kde se kupí hromady PET lahví od řidičů, kteří si nezvykli na odpadkové koše. Najdete i olejové filtry, náhradní díly a dokonce i kusy nábytku. Jsou místa, kde silničáři naplní auto nejen odpadky, ale i desítkami odložených pneumatik. „Kontejner máme plný během několika málo dnů,“ říká vedoucí cestmistrovství Mladá Vožice Jiří Fáček.

Nepořádek po řidičích musí kolem silnic uklízet silničáři.

I tady se běžně setkávají s řidiči, kteří nadávají a chovají se bezohledně. Dokonce se museli vypořádat s šoférem, který si stěžoval, že si na silnici ušpinil auto. V místě, kde se pracovalo, ale nohu z plynu nesundal. Jiný neruda na dělníky najížděl motorkou. A úsměv možná vyvolalo přání ženy, která by byla moc ráda, kdyby jí silničáři před jejím odjezdem do práce prohrnuli cestu. A dalším přijde zvláštní, že mají dělníci přestávku.

„Máme přísné předpisy bezpečnosti práce, musí mít povinné přestávky při práci s lopatou i za volantem,“ vysvětluje Pavlíková.
S jarním úklidem začínají nejdříve v polovině března, protože zima pro ně ze zákona končí až 31. března. Znamená to, že „zimní“ stroje do té doby ještě musí být připravené na rychlý nástup.

Zimní posyp
Spotřeba – I.třídy (tuny)-
      sůl inert. posyp
11/2010 359- 92,00
12/2010 1.879 -165,00
01/2011 680 -44,00
02/2011 247 62,50
Spotřeba – II. a III.třídy
11/2010 200 - 1.002,00
12/2010 798 - 3.512,97
01/2011 360 - 1.775,12
02/2011 147 - 640,56


Letošní zima si vyžádala vyšší spotřebu posypových materiálů, a tím pádem i více najetých kilometrů při posypu a pluhování. Až po kompletním vyúčtování budou táborští silničáři vědět, kolik jim z rozpočtu zůstane na vysprávky silnic.

Otázka pro ředitelku SÚS Tábor: Čím vznikají díry ve vozovce?
Každá hmota a materiál vlivem klimatického prostředí, zatížením provozem a teplotními změnami podléhá poškozování a porušování. To platí jak o obrusné vrstvě vozovky, tak i o konstrukčních vrstvách silnice. Kumulací různých mechanických, fyzikálních, chemických a jiných procesů pak dochází ke vzniku různých typů poruch. Tyto poruchy veřejnost zpravidla vnímá jako „díry“ „výmoly“ a „praskliny“. Vznik poruch je zpravidla spojován s působením zimních povětrnostních situací. Je to však jen jeden z mnoha důvodů, které mají vliv na vznik poruch. Vlivem střídání teplot pod a nad bodem mrazu spolu s opakovaně mrznoucí a tající vodou, případně za přispění vlivu posypové soli, dochází ke vzniku mrazových trhlin v výtluků.
Nelze však zimnímu období přičítat všechny závady vznikající na silnicích. Důvod jejich vzniku však může být například málo únosné nebo zvodnělé podloží, nedostatečně dimenzovaná nebo přetížená vozovka a její nízká únosnost, nepravidelný pohyb zemního tělesa, nedostatečné zhutnění zemního tělesa, nedokonalé spojení vrstev krytu, nedostatečná odolnost asfaltových vrstev proti trvalým deformacím a podobně.
Diagnostika vozovek je velmi obsáhlý obor činnosti, který rozpoznává mnoho druhů závad - například různé druhy deformací, vlny a koleje, nepravidelné hrboly, ztrátu pojiva, ztrátu drsnosti, ztrátu hmoty z krytu emulzních kalových zákrytů, trhliny příčné, podélné, síťové, mozaikové, výtluky v obrusné vrstvě nebo výtluky v krytu vozovky. Velice často jde o kumulaci několika druhů poruch. Samozřejmě, některé druhy poruch lze diagnostikovat vizuálně. V jiném případě je nutné provedení sondy nebo vrtu. Některé typy závad a způsob jejich sanace se upřesňují během opravy například po odfrézování obrusné vrstvy.
Dle druhu poruch pak lze rozlišit takové, které lze odstranit běžně dostupnými údržbovými metodami, a takové,
které jsou odstranitelné pouze souvislou opravou nebo rekonstrukcí. Problémem je finanční náročnost těchto oprav. Vzhledem k omezeným finančním možnostem vlastníka silnic není možno plánovat a realizovat opravy v rychlejším sledu.
K rychlejšímu vzniku poškození přispívají i časté překopy nebo zásahy z důvodu havárií sítí technického vybavení. V místě takového zásahu je celá konstrukce vozovky oslabena a je zde větší možnost vzniku některé z výše popsaných závad. Nejdostupnější údržbovou metodou výspravy výtluku v asfaltobetonovém povrchu je jeho zahranění a provedení výplně živičnou obalovanou směsí (postup popisuji velmi zjednodušeně).
Trhliny na povrchu vozovky se zapravují tryskovou metodou silniční emulzí.
V současné době je velmi diskutován stav silnice II/137 u Vřesců. Zde se jedná o jiný druh poruchy – jde o odlupování mikrokoberce. V místě, kde se tato úprava odlupuje, dochází k postupné tvorbě výtluků. Projevuje se odlupováním po vrstvách ve velké ploše. Radka Pavlíková
Síť okresu
Silnice:
I. třídy 92,268 km
II. třídy 267,582 km
III. třídy 585,338 km
D3 19,543 km
CELKEM ⋌964,731 KM
Počet mostů:
I. třídy 45
II. třídy 60
III. třídy 94
CELKEM 199

Modernizace povrchu II. a III. tříd v letošním roce:

Program P3 – náklady 39 mil.
II/123 Paseka – Všechov
II/137 Vřesce – Hlinice
II/122 Opařany – Sítiny
II/147 Drahov až hranice okr. J.H.
Program P4 – náklady 57 mil.
III/1228 mimoúrovňová křižovatka
III/12128 z hranice okr. Písek po most Modlíkov
III/12124 Slapsko – Františkov
III/12415 Františkov – Hartvíkov