Pranostiky, přísloví, rčení. Pro mnohé území to neprobádané. Ale kdo má pod čepicí, jako děti ze Základní školy v Tučapech, dokáže si poradit i s tím, co nezná. Takže když někdo smrdí krchovem, mohlo by to třeba znamenat, že přišel zrovna ze hřbitova a neumyl se.

Čemu se vlastně říká přísloví?
Filip: Je to takové povídání o něčem.
Jindra: Může to být nějaké přirovnání k něčemu.

A co je pranostika?
Petr: Na každý měsíc něco. Týká se to třeba počasí.

Proč podle vás vznikají přísloví, rčení a pranostiky?
Filip: Když byl třeba v prosinci sníh, tak ten další měsíc bylo teplo. Když se to opakovalo, tak lidem přišlo, že to spolu souvisí a udělali z toho pranostiku.
Jindra: Protože si lidé dřív neuměli něco vysvětlit, tak si to k něčemu přirovnali. Nebo nějakou zkušenost zjednodušili, aby tomu všichni porozuměli.
Petr: Aby byla nějaká sranda.

Používáte vy občas nějaká přísloví nebo rčení?
Jindra: Já moc ne. Tedy ty ustálené. Dneska si každej vymýšlí spíš něco nového, aby se to hodilo do dnešní doby.
Filip: Počítá se jako přísloví, když je někdo tupej jako tužka? Tak to říkám Petrovi.

A co u vás doma? Rodiče, babička, děda, používají je?
Petr: Já vždycky tátovi říkám, že chrápe jako slon.
Filip: Když táta něco zboří, tak mu máma řekne, že se chová jako slon v porcelánu.
Martina: U nás babička používá třeba Lucie, noci upije.
Jindra: Mamka když něco řešíme, tak říká, že to nechá koňovi, ten má větší hlavu.
Petra: V zimě u nás doma říkáme, že přijel Martin na bílém koni.

Teď zkusíme společně odhadnout, co některá přisloví nebo rčení znamenají. Tak třeba: mnoho psů, zajícova smrt.
Jindra: Když se shromáždí smečka, třeba i lidí, tak ten jeden proti nim nemá šanci, aby ty ostatní přemohl.
Petr: Je hodně psů a jdou na zajíce.
Filip: Když třeba hrajeme pexeso nebo karty, tak si lépe zahrajeme ve skupince, kde je nás víc.
Jindra: Nebo když se sejde víc lidí, tak toho víc vymyslí.

Únor bílý, pole sílí.
Filip: Když je modrá obloha, nejsou mraky, tak na poli obilí víc roste.
Jindra: Když nejsou mraky, tak má sluníčko větší vliv na obilí.
Martina: V únoru už všechno roztává a na pole se dostane víc sluníčka.

Petr: Jak taje sníh, tak to pole zaleje.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Filip: Když zavolám do lesa, tak ty stromy v něm vytvoří nějakou zvukovou vlnu a ta se mi ozve zpátky.
Jindra: Když zmlátím bráchu, tak je jasné, že mi to oplatí.
Čeněk: Když někdo něco udělá, tak se mu to odněkud zase vrátí.
Vojta: Když třeba něco rozbiju, tak za to bude trest.

Host do domu, bůh do domu.
Filip: Přijde host a my ho třeba ubytujeme a dáme mu jídlo, tak se nám pak na poli bude líp dařit. Že nám za to prostě bůh něco dá.
Martina: Když někdo někam přijde se ubytovat, tak tam může i pomáhat.
Jindra: Ubytujeme člověka, který potřebuje pomoc a on se nám za to odvděčí. A nejen tou prací, ale že k nám bude i milej. A třeba i jeho rodina, takže se nám to vrátí větší silou
Nikola: Když mu pomůžeme, tak může zase někdy on pomoci nám.

Co je v domě, není pro mě.
Petr: Když je třeba jídlo, které mamka koupí pro všechny a já ho sním sám.
Filip: Když třeba přijdu na oslavu nějakého člověka, který mě na ni nepozval. Když tam bude jídlo a dárky, tak je jasné, že nejsou moje a nic si odtud nemůžu vzít.
Jindra: Když bude v lednici nějaká sladkost, tak se musím nejdřív zeptat.
Čeněk: Když jsem u kámoše na návštěvě, tak když si chci něco půjčit, musím se ho zeptat.
Petra: Když něco patří někomu jinému, tak bychom mu to neměli brát.

Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.
Filip: Je lepší mít na narozeniny malej dort, než třeba velkej dort, ale až třeba za dva měsíce. Nebo třeba budu potřebovat flešku a máma mi koupí jen dvougigabajtovou a já bych chtěl třeba deseti nebo šestnáctigigabajtovou, ale mamka řekne, že teď na ni nejsou peníze, tak si radši vezmu tu dvougigabajtovou než žádnou.
Martina: Když máme třeba horší oblečení, ale je čistý, tak je vždycky lepší než špinavý.
Petra: Lepší něco malýho, než velkýho a rozbitýho.
Jindra: Když se neučím, je jasné, že dostanu čtyřku, ale pak se musím snažit si to opravit.
Filip: Je třeba lepší umýt se nějakým horším levnějším šamponem než trvat na tom, že chci značkový šampon, nemít na něj peníze a neumýt se vůbec.

Tohle by se vám mohlo líbit: dobrý prase všechno spase.
Filip: Když máme třeba doma nějaký jídlo na dva dny, a někdo z rodiny to nechce jíst, tak ten druhý po něm dojí i ty zbytky. Když já třeba nedojím polívku a někdo ji po mně dojí, tak ji nebudeme muset vyhazovat.
Čeněk: Když je nějaký velký jedlík, tak sní jídlo pro celou rodinu.
Petr: Když se třeba upeče kuře a každý si má vzít trochu, aby pro každého zbylo, ale on ho sní sám.
Nikola: Když mamka koupí sladkosti pro dva a ten jeden to sní sám. Že se vůbec nerozdělí.
Martina: Když třeba někomu něco nechutná, ale pak dostane hlad a nakonec to všechno sní.

My o vlku a vlk za dveřmi.
Martina: Když o někom zrovna mluvíme, a on se objeví kousek od nás.
Petr: Když si třeba zrovna povídáme o učitelce, a ona už je zrovna za dveřma.
Filip: Když holky třeba zrovna někoho pomlouvají, i když třeba před tím byli kamarádi, tak může zrovna jít okolo, slyšet, že mluví zrovna o něm. Pak už si jich nebude všímat.

Tahle příšloví a rčení byla docela známá. Teď ale zkusíme ta neobvyklejší. Co třeba znamená, když někdo smrdí krchovem?
Filip: Že smrdí hřbitovem. Že byl zrovna na hřbitově, právě se vrátil a ještě se neumyl.
Petr: Když se někdo nemyje a smrdí. Hodně.

A když někdo smrdí korunou?
Nikola: Když chce někdo něco ukrást.
Vojta: Že je někdo moc bohatej.
Petra: Že chce drahé věci.
Filip: Když je někdo hodně chytrej a příbuzní mu říkají, že jednou bude králem nebo prezidentem.
Jindra: Že je někdo velmi nadějný na nějaký sport.
Čeněk: Že si někdo přeje být bohatý, tak mu ostatní říkají, že smrdí korunou.
Martina: Když je někdo bohatý a dává to najevo, chlubí se tím.

Co znamená, když se řekne, že je to jako by hrách na stěnu házel.
Filip: Když mi rodiče říkají, ať už jdu od počítače a já je nevnímám a nic se neděje.


Když je něco jako pěst na oko?
Martina: Když si třeba někdo vezme růžovou a červenou k sobě.
Filip: Když si někdo vezme na sebe úplně starý vodrbaný tepláky, triko si k tomu vezme tak akorát a pak k tomu čepici úplně novou, která se zrovna začala prodávat.
Petr: Když je někdo tlustej a vezme si krátký tričko, ze kterýho mu koukají špeky.

Je s ním řeč jako s kozou na ledě.
Vojta: Že třeba koktá.
Čeněk: Když někdo skáče do řeči.
Filip: Když se někdo nedokáže bavit s holkama.
Nikola: Plácá páté přes deváté a vůbec se nedá poznat, co říká.
Petr: Mluví hrozně rychle.
Jindra: Je nudnej a nechce se mu s tím dotyčným vůbec mluvit.

Pohybovat se na ostří nože.
Martina: Dávat si pozor, aby se nám nic nestalo.
Filip: Že si začneme zahrávat. Třeba s kokainem. S drogama prostě.
Jindra: Že je někdo na kraji života.

Co znamená vypálit někomu rybník?
Filip: Někdo si něco dobře pamatuje a ten druhej je úplně bl…
Čeněk: Že si někdo udělá nějakou radost a ti ostatní mu ji zničí.
Petra: Někdo něco ukradne.
Petr: Když si někdo něco koupí, pak k němu přijde někdo na návštěvu a rozbije mu to.
Jindra: Někdo chce někomu něco rozbít, ale neví, že ta věc je nerozbitná. Takže se mu to nepovede. To znamená, že když chce někdo někomu zapálit rybník, tak že ta voda to uhasí.
Čeněk: Vezme mu před nosem poslední koblihu.

Hodilo by se nějaké přísloví na to, jak se doma učíte nebo jak se chováte?
Martina: Když nám chce nějaký učitel dát pětku, tak se hodí: kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Vojta: Pohybovat se na ostří nože.