Vyrobit zmrzlinu umí tento vyučený číšník z Tábora snad ze všeho, co najdete doma ve skříni: z máku, bylinek nebo mrkve či fenyklu.

Jeho profesní zásadou při výrobě studené pochoutky je, že do ruky bere vždy jen zcela čerstvé suroviny a tedy žádné jejich „umělohmotné“ náhražky. Bez toho by minulý týden v úterý nemohl v Praze porazit třináct českých top zmrzlinářů a do své cukrárny v Pražské ulici dovézt zlatý titul. Jak říká, suroviny jsou základ všeho umu.
„Toto vítězství je souhrou hned několika věcí, ale základem jsou skutečně kvalitní suroviny. Například zásadně používám jihočeské mléko a čerstvé suroviny, proto si v zimě v naší cukrárně nekoupíte borůvkovou zmrzlinu. Z mražených borůvek není tak dobrá,“ vysvětluje základ úspěchu.

V červnu ho s jeho vítěznou Paris Brest čeká cesta do italské Boloně, kde se v evropském klání pokusí porazit zmrzlinářská esa a vlastně i své učitele.

„Jednou za čas do Itálie sice jedu na týdenní seminář na univerzitu, ale nemyslím, že bych v Boloni vyhrál a Italy porazil,“ říká skromně.

Ilustrační foto.
Žádná stávka na jihu Čech nebude

Recepturu oceněné zmrzliny, do jejíhož jména vtiskl dvě francouzská města Paříž a Brest, do charakteru odpalované těsto, nugát nebo osmažené mandle, před cestou měnit nebude. Věří v její kvalitu.

„Jde o standardní zmrzlinu, kterou běžně vaříme, ale porotu zaujala a o to víc mne vítězství překvapilo. Proto před cestou zapracuji už jen na detailech,“ říká před soutěží, na niž trénuje každý den ve své výrobně.

Výrobou vlastní zmrzliny se Jiří Hochman intenzivně zabývá od konce 90. let, kdy se rodiči v Táboře pustili do cukrařiny. Již tehdy vsadili na kvalitní točenou a kopečkovou zmrzlinu. Vlastní cestou se Jiří vydal před deseti lety, kdy si otevřel dnes vyhlášenou provozovnu v Pražské ulici na Starém Městě.