Jejich družstvo, které má minimálně dva roky nové složení, se s vervou pustilo do trénování a účastní se republikové soutěže s názvem Extraliga ČR (EX) v požárním útoku. „Rozhodly jsme se dokázat, že i holky z jihu mají na to rovnat se s celou hasičskou republikou. Na to, co jsme letos dokázaly jsme pyšné, nicméně si troufnu říct, že stále děláme vše s pokorou,“ říká košařka Alexandra Prokešová.

Družstvo závodí ve složení: koš Alexandra Prokešová, nabírání Veronika Kozlová nebo Petra Štědronská, stroj Kristýna Svobodová nebo Marcela Smolíková, spoj B Martina Záhorová, rozdělovač Anežka Sebroňová, pravý proud Klára Adamovská a levý proud Klára Schorná. Je to jediná jihočeská sestava žen, která se zmiňované soutěže účastní. Letos se umístily v extralize na konečném 6. místě s 35 body.

„Rozhodně nejde o špatný výsledek,“ podotkla Alexandra. „Navíc jsme třetí v celkovém pořadí v Táborské hasičské lize (THL) se 66 body, přestože jsme neobjely všechny závody,“ doplnila další úspěšné umístění. Zajímavostí je, že proudařka Klára Adamovská dojíždí na tréninky někdy i dvakrát týdně z Prahy, další jezdí z Českých Budějovic, Tábora a Hosína.

V loni absolvovaly 27 soutěží, z toho 13 z EX, 12 z THL a dvě soutěže individuální, jmenovitě O putovní pohár VŘSR – Memoriál V. I. Lenina a jednoho kola Benešovské hasičské ligy v Načeradci.. „Dokonce se nám povedlo překonat na jednom proudu při soutěži v Chlumu magickou hranici 15 sekund. Když se napravo zastavila časomíra na výsledku 15:93,“ pochlubila se. Tento výkon jim získal prvenství mezi jihočeskými týmy žen v roce 2018. To však není zadarmo, všem těmto výsledkům přechází tvrdý a nekompromisní trénink, který stojí čas, peníze, modřiny a odříkání.

Nejlepší časy: Chrbonín (THL) 16:41s; Chlum (EX) 16:52s; Tučapy (THL) 16:65s; Zhoř u Tábora (THL) 16:67s, Řepeč (THL) 17:03s; Myštěves (EX) 17:39s; Chotěmice (EX) 17:50s.

Extraliga je jedna z nejprestižnějších soutěží u nás vůbec. Soutěží se na dvě kola. „To znamená, že odjedeme v sobotu ráno a vracíme se pozdě večer v neděli. Bez pomoci sponzorů nebo rodinných příslušníků bychom jako družstvo nikam nevyjely,“ osvětlila finanční i časovou náročnost.

Spoustu času tráví na cestách, ale důležité je pro ně, že jsou spolu. „V tomto sportu nejde jen o výkon, je to kolektivní sport, takže se jedná také o sílu přátelství,“ vysvětlila. Navíc spí ve stanech, takže jsou spíše kočovníci než křehké dámy.

Extraliga se dost liší od běžných požárnických závodů, jak v organizaci, tak v lidech a jejich přístupu. „Na jiné úrovni je i vybavení a samozřejmě je to znát i na výsledcích. Také pravidla se každoročně mění. Loni došlo ke sjednocení obtížnosti terčů, což byl na prvních asi pěti soutěžích problém hlavně pro nás ženy, než jsme si na to zvykly,“ zavzpomínala na začátek sezóny.

„Minulý sezónu byl největším nepřítelem materiál, ne jednou zmařil vidinu dobrého výsledku v rozběhlém útoku a loni naopak sehrála velkou roli psychika a chtíč,“ uzavřela vzpomínání.