Co se stalo? Kolem půlnoci ze soboty 23. května 2020 na neděli se v ulici Václava Volfa na českobudějovickém sídlišti Máj, kterou z velké části obývají Romové a podle městského oficiálního manuálu na potlačení nežádoucích jevů patří k nejproblematičtějším částem Máje, strhla rvačka, která skončila třemi pobodanými. Ti by bez operace nejspíš zemřeli. Bitkou asi dvacítky lidí vyvrcholil konflikt mezi trojicí Budějčáků s mužem, který byl u své tety na smutečním rozloučení se zesnulým bratrancem. Z trojnásobného pokusu o vraždu obžalovaný E. L. (31) se hájí, že nikoho nebodl a pouze kolem sebe máchal noži na svou vlastní obranu.

Během hlavního líčení dokonce musela zasáhnout justiční stráž, když se obžalovaný ve vzteku vrhl po svědkovi.

Za vyhrocením jinak běžné situace nejspíš stály alkohol a také pervitin. A patrně také zatemnil paměť účastníků bitvy. Jak přesně se věci udály, se totiž tříčlenný senát v čele s Jaromírem Hájkem při dalším dni hlavního líčení nedozvěděl. Jisté je, že obžalovaný E. L., který má slovenskou státní příslušnost a byl už několikrát soudně trestán, čekal po půlnoci před domem V. Volfa 19 na taxíka. Odjížděl z tzv. varty, což je romská rodinná slavnost, kdy se blízcí loučí s nebožtíkem. Předtím se posílil pervitinem, jak vypověděl u soudu před měsícem, aby měl lepší sexuální prožitek s přítelkyní, která na vartě nebyla a čekala na něj na ubytovně.

Chvíli před tím na stejné místo, jen k protějšímu domu, přijela jiným taxíkem trojice mužů, z toho dva bratři. Ti přijeli z oslavy narozenin u budějovického Terna. Stáli u vchodu, když je obžalovaný oslovil. „Nevím přesně, jak se to seběhlo, kouřili jsme tam a chtěli jsme jít domů,“ vylíčil svědek a zároveň poškozený, který doteď pociťuje následky zranění a musí znovu na operaci kýly v ráně. Připustil zároveň, že byl opilý. Na oslavě měl prý kolem deseti panáků whisky. „Obžalovaný k nám přišel, mluvil na všechny, chtěl připálit nebo cigaretu, už nevím, a my mu řekli, ať se sebere a jde pryč.“ Nechtěli, aby je otravoval. „Bratr na něj zvýšil hlas, pak se asi pošťuchovali…“

Obžalovaný neudržel nervy na uzdě

V tu chvíli obžalovaný v soudní síní vyskočil na nohy a chtěl se na svědka vrhnout, stráž ho ale stačila zadržet. „Co si vymýšlíš! To není pravda!“ křičel. Soudce mu pak udělil výstrahu s tím, že pokud se to bude ještě jednou opakovat, nechá ho ze soudní síně vyvést. Načež pokračoval ve výslechu svědka. Ptal se ho, kdo kde stál, proč ke konfliktu vlastně došlo, jak se vyvíjel, svědek ale na většinu otázek říkal, že neví. Pamatuje si, jak obžalovaného společně pronásledovali průchodem v paneláku, pak viděl další lidi a pak se strhla bitka.

Ulice Václava Volfa v Českých Budějovicích
U víkendové rvačky na budějovickém sídlišti Máj padlo obvinění z pokusu o vraždu

K tomu, že měl muže úmyslně a vědomě pobodat právě on, obžalovaný řekl: „Já jen stál a máchal jsem kolem sebe rukama, ve kterých jsem nože držel. Chtěl jsem, aby viděli, že je nože, aby odstoupili a nechali mě být,“ hájil se. Jak přesně máchal, předvedl přímo v soudní síni na žádost soudce. Předtím totiž znalec v oboru soudního lékařství, MUDr. Zdeněk Šenkýř, popsal, jaká zranění poškození utrpěli. Šlo např. o dvě bodnutí do břicha, při kterých došlo k perforaci tenkého střeva nebo zasažení jater, a také o ránu do zad, která přeťala žebro. Všechna zranění by podle znalce vedla bez lékařské pomoci k smrti a musela být vedena velkou silou aktivním pohybem ruky, nemohla ho v žádném případě způsobit pouhé máchání nožem nebo nalehnutím poškozených na čepel.

Že měl E. L. dva nože, uvedl při hlavním líčení o měsíc dřív. Když se objevila krev, rvačka se zklidnila a on se s rodinou utekl skrýt do bytu tety.

Neví, kdy přesně je bodli

Jak k pobodání přišli, svědek netuší. Že jsou pobodaní, zjistili, až když poodešli stranou. „Hned nám pak volali sanitku,“ vypověděl u soudu. Žádných nožů si ale během rvačky nevšiml, ani si není vědom toho, že by ho bodl zrovna obžalovaný. Ale ví, že se kvůli tomu na obžalovaného vrhli jeho kamarádi.

„Byli jsme u příbuzných na vartě, přijeli jsme z Brna, a chvíli po té, co syn odešel, jsme slyšeli po olašsky volání Pomoc, pomoc, bijou mě Cikáni, rychle, mají nože! Nějací chlapi honili syna. Když jsme seběhli dolů, už tam byla velká bitka,“ popsala matka obžalovaného během předběžného řízení. U soudu vypovídat nechtěla a její výpověď četl předseda senátu. „Chlapi byli syna, já seběhla dolů. Bili pak i manžela, zranili ho. Měli teleskopy a palice, syna svalili na zem, on i manžel dostávali nakládačku." Nůž u syna ale neviděla, bil se prý pěstmi. Neviděla ani žádné pobodání. Pak utekli zpátky nahoru.

Ulice Václava Volfa v Českých Budějovicích
Rvačka na Máji je stále nejasná

V podobném duchu se vyjádřil i otec obžalovaného, ale s jedním důležitým rozdílem: syn prý rybičkou píchl do stehna muže, který z kapsy začal vytahovat nůž. "Já mu řekl, co to udělal! Nosí u sebe nůž, zavřený má asi 8 cm, má ho na otvírání konzerv.

Žádné nože se ale v bytě nenašly, jak E. L. řekl už dříve, vyhodil je z okna. Pak zmizely neznámo kam. Obžalovaného pak našli policisté zastlaného v posteli u tety. Bál se údajně, že ho útočníci najdou a zabijí, jak vysvětlila jeho matka. Ještě předtím si převlékl tričko, které mělo být od krve nebo roztržené. Uložili ho na chodbě paneláku do skříně.

Hlavní líčení bude pokračovat 2. února čtením závěrečných řečí.