Pěšinka vedoucí kolem rybníků Strkovský a Košický až k Hejtmanu je dlouhá podle zápisu Jiřího Rozuma z táborského odboru životního prostředí 330 metrů a zahrnovala na 98 lip srdčitých původní výsadby. Odhaduje se, že je zde osadili po kolaudaci zámku v roce 1903 na přání členů šlechtického rodu Harrachů.

Nebezpečné pády

Tento významný registrovaný krajinný prvek se podle plánského starosty Jiřího Rangla nacházel v kritickém stavu a listnáče se už nedaly nijak zachránit. „Bohužel se do našich starých lip pustila dřevokazná houba, která je postupně likviduje. Již před několika lety jsme to řešili ořezáním stromů na torza a nyní nám začaly takto ošetřené stromy padat,“ vysvětlil, proč byla oblíbená pěšina dokonce po nějakou dobu uzavřena pro veřejnost.

Celý posudek a podrobnější informace lze najít na webu města ZDE

Minulý rok si nechala radnice zpracovat odborný posudek a nyní podle něj postupuje. „Jedná se o záchranu zdravých lip, doufáme, že odstraněním stromů s dřevokaznou houbou ochráníme ty dosud zdravé,“ dodal starosta s tím, že na jaře se počítá s náhradou vykácených kusů novými stromy. Budou to znovu lípy.

Stromy strádaly

Podle posudku arboristy Libora Ernesta, který se zabývá péčí o stromy a keře, zhruba 120 let staré dřeviny napadla leskokorka. „Tato houba způsobuje intenzívní bílou vláknitou hnilobu napadeného dřeva s rychlým prostupem do rozsáhlých partií. Strom je hnilobou oslabován, což se projevuje odumíráním větví a ztrátou stability,“ uvedl.

Zámecký park Planá nad Lužnicí.
Zámecký park a Hraběcí pěšinka Planá nad Lužnicí

Z Ernestova posudku vyplývá, že v důsledku toho se celkem 14 stromů nacházelo v havarijním a 13 v kritickém stavu, kdy vážně ohrožovaly okolí, protože riziko pádu bylo vysoké. Proto doporučil jejich vykácení a náhradu kvalitní výsadbou.

O Hraběcí pěšince jako romantickém místu bloguje i Marcel Kupka z nedaleké Soběslavi ZDE.

Odumírání lip způsobila pravděpodobně i změna hladiny podpovrchové vody. „Po vykácení doporučuji, aby výsadbové jámy pro náhradní výsadbu posloužily jako půdní sondy k vyhodnocení stanovištních podmínek. V případě, že se kolísání hladiny podpovrchové vody potvrdí, bude vhodné zajistit odtok přebytečné vody drenáží,“ doporučil arborista s tím, že jedině tak se zajistí dlouhodobá stabilita nově vysázených stromů.

Hraběcí pěšinka s lipovou alejí navazuje na anglický park na Strkově, který na počátku 20. století u zámku nechal založit hrabě Harrach. Alej spojovala park s můstkem vedoucím na ostrov Markéta na rybníku Hejtman. Po znárodnění v roce 1948 park i alej postupně zpustly a zarostly. Poté, co město Planá nad Lužnicí získalo lokalitu od pozemkového fondu do svého vlastnictví, postaralo se o revitalizaci celého území. Práce byly dokončeny v roce 2014. Zdroj: Václav Šedivý, kronikář a spisovatel, Tábor

U dalších dřevin v aleji odborník doporučil redukční řez, odstranění odumřelých větví, odlehčení přetížených partií a prořezání poškozených větví.