K baráčníkům má pozitivní vztah. „Baráčníci zde vždycky byli aktivní. Na expozici je spousta snímků, které to dokládají. Například v Dráchově svou činnost oživili v devadesátých letech. Bohužel, v současné době trochu upadá," sdělil na vernisáži Jan Mládek. Když organizátoři mluvili o borkách, vzpomněl si na svou babičku, která na zimu nekupovala uhlí, ale vyrazila do Borkovic narýpat borky, které usušila a pak s nimi topila. I když sám baráčníkem nebyl, slavnosti si ujít nenechal.

Baráčníci udržují staročeské zvyky, pečují o národní kroje, folklór a navštěvují další baráčnické obce v Čechách. Organizují a pořádají tradiční zábavy jako jsou plesy, masopusty, velikonoční koledy, vynášení smrtky a v závěru léta pak dožínky.

Pokud chcete vidět kroje a členy sdružené obce naživo, zavítejte do Soběslavi v sobotou 7. června. V rámci oslav projde v 10 hodin náměstím slavnostní průvod a ve 13.30 hodin soubor vystoupí se svým tancem.

Historie soběslavské obce baráčníků se začala psát v roce 1929. Během dvou týdnů se přihlásilo jednačtyřicet nových členů. Ustanovující valné zasedání obce se uskutečnilo 22. prosince v hospodě U Srnských, kde všichni členové vyjádřili pevný souhlas k založení obce baráčníků na soběslavských kopaninách.

Prvním rychtářem obce Soběslav lidé zvolili souseda Jana Vedrala, který tehdy pracoval jako nástrojař továrny Lada.