Po dlouhých letech se podařilo Správě jeskyní ČR realizovat záměr návštěvnického centra, kde příchozí naleznou kýžené zázemí i řadu expozic a zajímavých projekcí. Jak uvedl náměstek správy jeskyní Karel Drbal, projekt vznikl už před 17 lety. „Jedná se o věrnou kopii historického objektu výtopny lokomotiv průmyslové železnice z nedalekého kamenolomu, bylo nutné vyřešit řadu detailů. Jeskyně a její objevení je úzce spjaté s těžbou vápence v lokalitě," vysvětlil.

V prostorách centra vybudovali mimo jiné krasovou dutinu i umělou jeskyni. Příchozí si mohou prohlédnout leštěné horniny, minerály i exponáty ze sbírek jako krápníkovém útvary, archeologické nálezy, vybavení jeskyňářů, houby sušené speciální technologií i živočichy žijící v jeskyních.

Koncert i zahraniční návštěva

Vzácným hostem se stal houslista Jaroslav Svěcený, který otevíral už v roce 2007 nově zrekonstruovanou část Chýnovské jeskyně. Při své krátké řeči zmínil, že má srdečný vztah nejen k místní jeskyni i k lidem kolem ní. „Miluji Chýnov i Chýnovskou jeskyni, je to součást mého života, jezdím sem moc rád i za lidmi kolem krasu, je to také místo setkávání v oblasti kultury," uvedl a zahájil program krátkým sólovým koncertem.

Až ze Slovenska dorazil po devíti letech z partnerské organizace Státní ochrany přírody Slovenské republiky a Správy slovenských jaskýň ředitel Ján Zuskin, který měl tu čest přestřihnout se svým českým protějškem, ředitelem Správy jeskyní ČR Lubomírem Přibylem, pásku.

Chýnovskou jeskyni ročně navštíví v průměru 30 tisíc lidí.
Správa jeskyně chystá zázemí pro turisty

Tečka za rekonstrukcemi

Na Chýnovské jeskyni se podle něj tento projekt stal pomyslnou tečkou za všemi rekonstrukcemi a stavbami. „Začalo to sociálním zařízením, následovala kompletní rekonstrukce jeskyně s vyražením štoly, vybudováním návštěvnického okruhu, potom následovala přístavba provozní budovy včetně zateplení a uzavřelo to právě návštěvnické středisko,“ vyjmenoval Přibyl.

Karel Drbal doplnil, že jde o kolektivní práci a je vděčný všem, kdo se na stavbě podíleli. Poděkování dle jeho slov patří zejména Františkovi Krejčovi a Josefovi Vandělíkovi, kteří se stali duchovními otci stavby.

Pohled do zatopených částí

Podle speologa a zástupce vedoucího Chýnovské jeskyně Františka Krejči mají lidé unikátní možnost podívat se díky novému středisku i do zatopených částí jeskyně. „V kinosále lze zhlédnout desetiminutový dokument mapující právě nepřístupné lokality jeskyně,“ upřesnil.

Ve výtopně je umístěna i ucelená prezentace dalších 13 jeskyní v České republice. Turisté se tak mohou inspirovat k dalšímu výletu. Nechybí detailní popis historie těžby vápence na Chýnovsku vystavený a popsaný v sestavě navazujících vitrín. „Je zde vše od historie Chýnova, přes těžbu a zpracování vápence, také samotný objev jeskyně. Popsané výzkumné práce, hydrologie, až po využití vody z jeskyně k vaření piva,“ dodal František Krejča.

Expozice si dle ředitele Správy jeskyní ČR Lubomíra Přibyla klade za cíl především přiblížit návštěvníkovi svět krasu a jeskyní srozumitelnou a atraktivní formou. "Budova doplnila současnou neúplnou infrastrukturu, nabídne návštěvníkům prostory pro případ nepříznivého počasí i další zázemí,“ shrnul.

Stavba návštěvnického střediska u Chýnovské jeskyně na Táborsku.
U Chýnovské jeskyně stojí výtopna lokomotiv. Pod zemí vzniká unikátní expozice

Netopýři i vykopávky

Zajímavé pro diváky určitě jsou i modely netopýrů v životní velikosti, repliky paleontologických nálezů, či úlomek lebky a čelisti neandrtálce. Během stavby došlo i k využití původního selského lomu, kde vznikl podzemní prostor. „Středisko je tak zapuštěné do země, v podzemí se nachází hlavní expozice včetně umělé jeskyně. Venku navíc vznikla terasa, kterou zdobí model kolejiště,“ uzavřel Karel Drbal.

Součástí centra je také stánek se suvenýry a občerstvením. Ve vnitřních prostorách lze pořádat také prezentace, přednášky a další akce pro větší skupiny. Stavbu za celkem 17 milionů korun podpořil operační program EU Životní prostředí.

Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území Čech a Moravy. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště. Vyniká barevností stěn a stropů, kde pestrobarevné polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1400 metrů. Pro turisty je zpřístupněno 260 metrů s převýšením 36 metrů. Ročně přijede na 30 tisíc návštěvníků z tuzemska i ze zahraničí. Jeskyně poskytuje ideální podmínky pro hibernaci deseti různých druhů netopýrů. Na existenci vápenců je vázán výskyt zvláště chráněných rostlin (kyvor lékařský, kruštík tmavočervený, okrotice bílá, střevíčník pantoflíček) a hub (chřapáče, vzácné bedly, krasočížky žluté či kačenky české). Lokalita je významná teplomilnými skalními a suťovými společenstvy.