Kdo by si to nepamatoval? Děti zabalené do igelitových sáčků, plynové masky na tváři, nácvik střelby ze vzduchovek či hodu granátem…
Ale také základy zdravovědy, první pomoci či informace o tom, co dělat v případě nenadálého ohrožení. Na názor na opětovné zavedení výuky branné výchovy jsme se zeptali dvou ředitelů základek na Táborsku.
Pavel Klíma ze základní školy v Malšicích považuje znovuobnovení předmětu za zbytečné. „Myslím si, že je to hloupost. Vždy, když něco ve společnosti chybí, tak to někdo zkusí hodit na školu. Děti přitom již učíme prvky bývalé branné výchovy v jiných předmětech,“ netají Pavel Klíma svůj nesouhlas.
Od roku 2013 jsou přitom ve Školním vzdělávacím programu prvky branné výchovy obsaženy.
„Konkrétně naše škola připravuje pravidelné projektové dny, které mají sloužit k nácviku ochrany obyvatel při mimořádných událostech,“ upřesnil Pavel Klíma. Během nich se děti naučí základy první pomoci nebo se dozvědí, jak se chovat v případě evakuace. „S dětmi v tomto směru pracujeme i v rámci jiných předmětů systematicky a pravidelně,“ dodal ředitel a zároveň upozornil na to, že by bylo nutné změnit časovou dotaci jiných předmětů. „S novým předmětem bychom museli ubrat například angličtinu,“ uzavřel.
DĚTEM BY TO PROSPĚLO
Ředitel základní školy v Tučapech Lubomír Turín má opačný názor.
„S novým předmětem bych neměl problém. Nějaké povědomí o branné výchově by děti mít měly. Navíc by to byl další prostor pro jejich pohybovou aktivitu,“ vysvětlil Lubomír Turín. Za vhodné by považoval zařazení sportovních aktivit, například přespolních běhů či branných závodů. Obavy ze snížení časové dotace na jiné předměty nemá.
„Stále se mluví o tom, že by děti měly mít třetí hodinu tělesné výchovy, tak proč ne touto formou?“ táže se.
Základy zdravovědy, orientace v terénu či poznávání severu podle lišejníku na stromech se podle Lubomíra Turína dětem můžou vždy hodit. „Rozhodně by to bylo prospěšnější, než když děti tráví čas hraním na počítači,“ uzavřel.
