„Pamatuji si to jako dneska, jak jsme sedli do auta a jeden říká, že bude hrát na bicí, další na kytaru,” směje se dnes bubeník Jirka Škrleta. Brigáda také dala kapele název. Assort Plastic měl být původně jen provizorní, nakonec u něj zůstalo. Na jaře to bude už pět let, co tato punkrocková kapela vystupuje.

„Původně jsme začínali ve třech, dnes nás hraje pět. Po roce působení se přidal Ondra s harmonikou a asi rok máme zpěváka Petra,” vzpomíná kytarista Lukáš Matuška alias Maty.
Původně se prý harmonice smáli, když jim přišel Ondra nabídnout, že si s nimi zahraje. Šanci mu dali až napodruhé. Ondra Vácha je také v kapele jediný, který má hudební vzdělání. „Lidem se samozřejmě harmonika líbí. Je to neobvyklý, neotřelý, na druhou stranu to není nic nového. Harmoniku mají i Tři sestry nebo Dukla vozovna,” říká Maty.
Kluci zkoušejí jednou týdně v pronajaté garáží v Krtově. Vystupují dvakrát do měsíce, hlavně v okolí Tábora. Nejraději ale hrají v Kozmicích, kde je podle jejich zkušeností nejlepší atmosféra.

Vesnice a ženy
Hned na začátku fungování si všichni řekli, že nebudou hrát převzaté věci. A tak dělají vlastní. Dohromady už mají 25 písniček, na playlistu jich je 17 z nich. „Například už nehrajeme Robota, což byla naše úplně první věc. Textově špatná nebyla, ale je na ní hodně znát, že jsme se na nástroje teprve učili. Samozřejmě bychom se k ní mohli vrátit a předělat ji, ale my se nechceme vracet, chceme jít dopředu,” vysvětluje Maty.
Každá skladba je dílem všech, Assort Plastic nemají hlavního textaře ani autora hudby. Když někdo přijde s nějakým nápadem, na zkoušce ho všichni společně dotáhnou.

„Držíme se hlavně asi vesnických témat, inspirují je samozřejmě i ženy. Poslední písnička je ale o mimozemšťanech. Témata chytáme, kde se dá, parodujeme věci, trochu kritizujeme, ale chceme zůstat zábavní,” říká Ondra.
Svoji tvorbu charakterizují jako něco, co neuslyšíte každý den. „Je to něco takového jiného, než co běžně slyšíte v táborském okrese. Lišíme se ode všech něčím. Nejsme kopie jiné kapely. Alespoň si to myslíme,” směje se Maty.
Největší kritici jsou si prý sami, největší fanoušky a podporu v jednom mají zase ve svých kamarádech a známých.

Problémy údajně měli společně s tím, jak se hudebně vyhranit. Každý v kapele má totiž odlišný hudební vkus a v názorech na muziku se zpočátku rozcházeli. Naštěstí se prý naučili dělat kompromisy.

SLOŽENÍ KAPELY
Kytara - Lukáš Matuška (Maty)
Basa - Lukáš Topinka (Topča)
Bicí - Jiří Škrleta (Škrdlík)
Harmonika, zpěv - Ondra Vácha (Ondřík)
Hlavní zpěv - Petr Bílek (Peťa)

Další informace:
www.bandzone.cz/assortplastic

Předsevzetí
Na příští rok už mají velké plány. „Chceme oslavit pět let kapely a vydat desku. Také si dáváme předsevzetí, že budeme aktivnější ve své prezentaci a ve shánění koncertů, k čemuž teď máme takový spíše laxní přístup. Zase jsme ale ještě žádný koncert neodřekli,” líčí Maty. Kapela se prezentuje hlavně na bandzone.cz, vlastní stránky nemá. Přáli by si sehnat manažera, který by se o image kapely a shánění koncertů postaral, ideální by podle nich bylo, kdyby to byl manažer a řidič v jedné osobě.

Kluci se považují se klubovou kapelu, rádi by si ale i vyzkoušeli větší stage a hrát pro více lidí. „To jen tak, abychom zjistili jaké to je. Kluby jsou k nezaplacení. Na druhou stranu bych nikdy nezahrál na nějakém plese nebo maturáku,” říká rázně Jirka. Se smíchem ale odmítají to, že by byli hospodskou kapelou. „To jsem nedávno od někoho slyšel, že jsme prý hospodská kapela, k tomu se ale opravdu nehlásíme,” říká Maty.
Netradiční show na pódiu nepředvádějí, jedinou zajímavostí je zvyk zpěváka Petra Bílka. „Po vzoru zpěvaček si tak dvakrát za koncert vymění tričko,” upozorňuje Ondra.

A kde se kluci vidí za pár let? „Chtěli bychom se ukázat hlavně v jihočeském kraji, nikam dál zatím pronikat nechceme,” přemýšlí Maty.
Asssort Plastic je pro každého z nich srdeční záležitostí, o velké kariéře muzikantů nepřemýšlí. „My jsme spíš kamarádi, než hudebníci, kteří by dřeli a snili o kariéře. Je to spíš velký a jediný koníček nás všech” říká Maty, který si dovede představit, že by hráli i o holi. „Muzika nás těší a baví nás to, a když nás někdo ocení, tak to je pro nás nejvíc. Nejdůležitější je vydržet a razit si svůj styl,” myslí si Ondra o cestě k úspěchu.

Žádné velké změny uvnitř kapely nechystají. Nejdůležitější pro ně je, že o dvou větších krizích se ustálili a hudebně si všichni rozumí.