Možnost vystoupat na Sněžku vozíčkáři nemají, ale dopravit se na vrchol mohou lanovkou. Mezi vozíčkáři je řada zdatných bývalých aktivních sportovců a vybudovat pro ně cyklostezku od Luční boudy by se asi i tak minulo účinkem, protože trasa Pec pod Sněžkou – Luční bouda je pro cyklisty dost náročná, natož pro vozíčkáře ještě dál na Sněžku.

Přesto z České databanky rekordů a kuriozit Agentury Dobrý den v Pelhřimově jsou známy rekordy vozíčkářů do vrchu,nad kterými nutno smeknout a to nejen pro překonané převýšení, ale z důvodu sjízdnosti nerovného povrchu trasy. Ale výjezd na nějakou horu na invalidním vozíku s adaptérem podle Agentury evidován nebyl.

Ano, dosud nebyl, ale k těmto rekordmanům se zařadil i Miroslav Vacek (62) z Tábora, který dne 29.srpna 2009 při testování vlastního patentu (umožňující s menší silou dosahovat vyšších výkonů se osvědčil- byť je to želený prvotní prototyp vyrobený amatérky z vyřazeného cyklistického materiálu- a vykazuje nejméně srovnatelnou účinnost jako současné profesionální z lehkých slitin na západě vyrobené hnací mechanismy pro vozíčkáře) vyjel na Sněžku na vlastnoručně amatérsky vyrobeném invalidním vozíku s adaptérem po trase Městský úřad Pece pod Sněžkou kolem Agentury Veselý výlet (776m n.m.)- chata Děvín (890 m n.m.)- Richterovy boudy – bouda Výrovka – Luční bouda- cestou přes rašeliniště na Slezskou boudu – Sněžka (1602 m n.m.), čímž překonal v délce 12,9 km výškový rozdíl 824 m v čase 5:00:24 hod a zároveň v průběžně měřeném čase od chaty Děvín (890 m n.m.) dosáhl času 4:27:24hod. čímž vylepšil rekordní čas dosažený na elektrickém invalidní vozíku STROM 3 americké firmy SIVAK o 6:26 min.

Na zdolání Sněžky se důchodce Miroslav Vacek připravoval úspěšnými výjezdy na Kleť, Ještěd a v poslední řadě vyjel na Praděd, čímž v délce trati a převýšení (nikoliv v čase) napodobil trénovaného paralympionika a mistra světa Marcela Pipka z Brna, který jel na handbiku tj.speciální tříkolce pro vozíčkáře poháněné krouživým pohybem soupaž před hrudí.

Ovšem co se týká povrchu trati, na Praděd vede asfaltová kvalitní silnice po celé délce, ale na Sněžku asfaltová silnice končí na Luční boudě a dále je možnost jet po kamenité Jantarové cestě do Polska a pokračovat po vydlážděné cestě česko-polského přátelství na Slezskou boudu, nebo po zpočátku na pohled lepší, ale ve skutečnosti dále po nesmírně obtížné kamenité cestě s příčnými stružkami přes rašeliniště na Slezskou boudu a pak po Jubilejní cestě na Sněžku.

Právě tato chyba v rozhodování ve výběru cesty na první pohled a ne předběžným průzkumem se mu málem stala osudným, ale konstrukce vozíku vydržela, ale časová ztráta podle propočtu k elektrickému vozíku STROM 3 byla téměř beznadějná.

Vydlážděná Jubilejní cesta na Sněžku letos po dlouhotrvajících lijácích a sesuvu kamení dost utrpěla a podle informací ze střediska Správy KRNAP v Peci je rozhodně v horším stavu než v r. 2003. Ovšem patent svého vynálezce nezradil. Mechanismus přeměny střídavého pohybu soupaž v otáčivý prokázal skvělou účinnost a vrcholu Sněžky bylo dosaženo v rekordním čase.

„Chtěl bych poděkovat doprovodnému týmu kamarádů - Jiřímu Židovi (technické zabezpečení) a Haně Fischerové (zdravotní zabezpečení), bez jejichž pomoci a rad bych na Sněžku nevyjel, ale věřte nebo nevěřte také Štěstěně, protože všechny události doprovázející vývoj prototypu doposud skončily šťastně,“ říká spokojený pokořitel Sněžky.

Jízdu na Sněžku vynálezce Vacek uskutečnil v čest památce manželce Dagmar, zemřelé při autonehodě 21.září1999 která po zaměstnání v domově důchodců pomáhala těm starším z nás, kteří byli odkázaní na invalidní vozík a pomoc jiných.