Na Vltavě čekají lodníci rekord, pro Orlík zpřísnili pravidla

“Předpokládáme, že čísla na Vltavě letos opět porostou. U přepravených osob by mohl být nárůst něco kolem 20 %, tak jak vyplývá z dlouhodobého trendu,” uvádí Tomáš Polanský ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko, která sleduje statistiky z plavebních komor i od lodních dopravců v rámci projektu Stezka Vltavy. V plavební sezoně 2020 bylo na plavebních komorách mezi Českými Budějovicemi a Kořenskem evidováno celkem 47 613 osob a 11 933 lodí. Absolutní rekord zaznamenala plavební komora Hluboká nad Vltavou, kterou v loňském červenci projelo více než 1000 lodí a byla tak vůbec první komorou, která prolomila tuto pomyslnou hranici. K uvedeným statistikám je potřeba připočíst dalších více než 25 tisíc osob přepravených v rámci plaveb v centru Českých Budějovic a na Munickém rybníku. Na těchto trasách neproplouvají lodě komorami a tak statistiky pochází přímo od lodních dopravců.

MHD na vodě Budějčáky láká, plout ale může jen v letní sezoně

Pro srovnání, třeba na vltavském úseku mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou očekávají provozovatelé kempů a půjčoven v prvním červencovém týdnu až 20 000 lidí, kteří budou chtít sjet řeku na kanoích či raftech. Je to tradičně nejoblíbenější termín.

Zvyšující se kvalita služeb

Rostoucí oblibu plavby po Vltavské vodní cestě v oblasti Budějovicka přisuzuje Tomáš Polanský také zvyšující se kvalitě služeb na řece i kolem ní. “Zjednodušeně řečeno, splavněný úsek Vltavy kolem Budějovic je každoročně použitelnější pro běžného návštěvníka. Nejen že se neustále rozšiřuje nabídka půjčoven motorových i nemotorových lodí a dalších plavidel, jako jsou paddleboardy či mořské kajaky, ale také se zlepšuje zázemí a infrastruktura pro lodě a jejich uživatele. Ať už je to dlouhodobé a krátkodobé stání, přístavní hrany nebo třeba čerpací stanice pohonných hmot a výlevky na odpadní vodu v přístavech,” popisuje Tomáš Polanský.

A právě čerpací stanice a výlevka je jedna z novinek, která letos vyrostla v přístavu v Hluboké nad Vltavou. Loďaři tak nemusí pro pohonné hmoty ke vzdálené benzínce, ale tankují přímo v přístavu.

Horní a dolní voda

Investice do infrastruktury takzvané Stezky Vltavy, tedy splavněného úseku v oblasti Budějovicka, jsou jedním ze zájmů destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko. “Snažíme se neustále iniciovat rozvoj lodní dopravy a její využití v cestovním ruchu. Vidíme v tom potenciál, který mají podobné projekty ve světě, například kanály v Holandsku nebo Canal du Midi v jižní Francii,” říká Tomáš Polanský. Jedním z řady projektů, které se v této oblasti podařilo destinační společnosti nastartovat, je výstavba přístavní hrany pod Dlouhým mostem v Budějovicích. Ta umožní stání pro lodě, které přijedou do Budějovic ze směru od Prahy a jejich posádky budou moci vyrazit do centra města. Dalším krokem je podle Polanského výstavba plavební komory na Jiráskově jezu, kterou Českobudějovicko-Hlubocko dlouhodobě iniciuje.

Nesplavněný jez v současnosti rozděluje Budějovice na takzvanou horní a dolní vodu. Větší lodě zůstávají pod jezem u Lannovy loděnice na dolní vodě a na horní vodě, tedy na soutoku Vltavy s Malší, slepém rameni a Malši jezdí menší vyhlídkové plavby, lodní linka a například šlapadla. “Plavební komora do města by umožnila propojení horní a dolní vody a tím by byla otevřena cesta do centra města pro návštěvníky přijíždějící na lodích,” popisuje Polanský. Přístaviště na soutoku v oblasti parku Háječek či náplavka mezi Zlatým a Železným mostem jsou součástí rozvojové studie Město a voda. Ta představuje využití potenciálu města na soutoku dvou řek jak pro oblast turismu, tak pro místní obyvatele.

Propojit lodní dopravu v Českých Budějovicích měla v minulosti například přestavba jezu na slepém rameni Malše, kde byl vypracován i projekt na splavnění části Mlýnské stoky a stavbu sklápěcího mostu na konci slepého ramene Malše. Ambiciózní projekt se ale nepodařilo realizovat kvůli chybějícím financím a také kvůli tomu, že s ním v rámci přípravných prací při úředních jednáních nesouhlasili někteří majitelé nemovitostí v centru města, kteří se obávali možného zvýšení hladiny spodních vod. Řada podnikatelů z centra města ale naopak dlouhodobě záměry radnice na užší propojení města a vodních hladin podporuje.

Odklepnuto: Most přes Vltavu u Loučovic je prodán. Za pět tisíc korun

Začátek prázdnin i prodloužený víkend bude znamenat v následujících dnech zvýšený pohyb plavidel a plavců na vodních hladinách. Proto začnou platit mimořádná opatření, která ochrání všechny účastníky plavebního provozu. Od července až do srpna je například na vodní nádrži Slapy nařízena výrazně pomalá plavba pouze v tzv. výtlačném režimu. A platí to i pro Orlík.

„Státní plavební správa reaguje na očekávaný intenzivní provoz na vodních cestách po celé České republice. Na vytížených vodních plochách jako jsou Slapy, Orlík, Dalešice či Těrlicko jsou vymezeny bezpečné plochy pro koupající se, ale také speciální prostory pro sportovní akrobatickou plavbu a vodní lyžování,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček.

Houstone, máme problém! Z raftů uvízlých na šlajsně se staly nafukovací bazény

Nejvýraznější opatření chránící plavce nebo lidi na menších plavidlech je zpomalení motorových lodí zavedením výtlačného režimu plavby. Při tomto režimu plavby, se zjednodušeně řečeno plavidlu nezvedá příď, čára ponoru se nemění a nevzniká tak vlna, která může ohrozit ostatní účastníky plavebního provozu. „Po zkušenostech z letní sezóny 2020 na Slapech, výraznému zvýšení provozu a nárůstu plavebních nehod, jsme museli zavést výtlačný režim plavby na velké části tohoto vodního díla. Společně s policií budeme dodržování tohoto bezpečnostního opatření pravidelně v terénu kontrolovat,“ vysvětluje ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. Pro bezpečné koupání na tuzemských vodních nádržích je letos vymezeno celkem 41 prostorů. Vymezené jsou také prostory pro akrobatickou plavbu malých plavidel a vodní lyžování.

Na vodě nejsi nikdy sám

Sportovně rekreační aktivity na vodě jsou čím dál oblíbenější, proto Státní plavební správa připravila v rámci své preventivní a osvětové činnosti kampaň Na vodě nejsi nikdy sám. „Znalost pravidel spolu s apelem na ohleduplnost a zodpovědnost k ostatním účastníkům plavebního provozu je klíčem k celkově bezpečnému plavebnímu provozu v oblasti rekreační plavby,“ dodává Klára Němcová. Cílem je seznámení zejména široké mladé veřejnosti s pravidly bezpečného provozování oblíbených rekreačních plavidel jako jsou vodní skútry, paddleboardy, vodní lyžování a wakeboardy a jetsurfy.