Léto už je v plném proudu a na své letní tábory se chystají skauti a skautky z celého okresu. A že jich je, bez dvou dětí téměř šest set.

„Oddílů je na Táborsku nespočet, vyjmenovávat všechny by bylo na dlouho. Zmíním tedy alespoň jména středisek, kde se nejbližší oddíly sdružují. Je to Kalich Tábor, Černá růže Sezimovo Ústí, středisko Bechyně, Racek Veselí nad Lužnicí, středisko Borotín, středisko Planá nad Lužnicí, Přístav Třináctka Opařany a Přístav Kotva Veselí nad Lužnicí," vyjmenovala Žaneta Kupilíková, předsedkyně skautů v okresu Tábor.

Na Táborsku se ještě rozlišují skauti na vodní a suchozemské. Rozdíl v nich není až tolik zásadní. „Suchozemští skauti nosí hnědé košile, kdežto ti vodní modré. Celkově se orientují na vodu, například jezdí na letní tábory, ale připojí k nim ještě týdenní sjezd některé z řek," vysvětlila Žaneta Kupilíková.

O skautingu ve středisku Kalich v Táboře řekl pár slov i jeho vedoucí Jaromír Fulín. „Přesný rok vzniku skautingu v Táboře nelze zcela jistě potvrdit. Oficiálně platí rok 1919, kdy byl Emanuelem Chalupným založen skautský spolek. Nicméně v historických materiálech se objevují zmínky o skautech z Tábora již v roce 1914 a jednoho z vůbec prvních táborů českých skautů se prokazatelně zúčastnil skaut z Tábora psal se rok 1913. Skauting v Táboře má tedy dlouhou historii," zamyslel se Jaromír Fulín nad minulostí skautů.

Skautů přibývá

K činnosti skautů samozřejmě patří i společné akce, které často pořádají. „Děti z jednotlivých oddílů se potkávají na společných akcích, které pro ně připravují ostatní oddíly. Mají možnost se lépe poznat a díky tomu pak umějí spolu bez ostychu komunikovat i spolupracovat. Velmi oblíbené jsou v tomto případě městské hry Hon na Širokka a Velká detektivní hra, které mají již mnohaletou tradici a propracované děje, které si malí účastníci užívají," uvedl Jaromír Fulín.

Moderní doba poznamenává hodně kroužků, děti nechtějí chodit ven a těžko se zabaví jinak než u počítače. S tímto problémem se ale skauti v okrese nepotýkají.

„Myslím, že tento problém nemáme. Vidím trochu zádrhel v práci s dětmi, je obtížnější než bývala dřív, ale ne všude. Pokles zájmu o naši činnost nezaznamenáváme, dětí se hlásí možná více než v minulých letech," hodnotí situaci vedoucí okresu Žaneta Kupilíková.

„Pravda občas je možné zaslechnout i mrzutý hlas říkající, že to není ten skauting jaký býval. Na druhou stranu, svět se mění a Junák, jako organizace, která chce oslovit mladé lidi, musí umět na tyto změny reagovat tak, aniž by opustila podstatu své činnosti. A to se daří," připojil se i Jaromír Fulín.

V táborském středisku je aktuálně aktivně registrováno 336 skautů či skautek, to ale neznamená, že jich není více. „Mnoho dalších není již registrováno, ale nadále jsou nějakým způsobem skautsky aktivní. Ať již v rámci svého oddílu, nebo pomáhají, kde je právě potřeba. Například naši skauti pomáhají projektu Postavme školu v Africe nebo i Soběslavské Rolničce," říká za Kalich Tábor Jaromír Fulín.

Jak sám vedoucí střediska říká, přestože v myslích mnoha lidí zůstává skauting zakonzervován a spojen s vysoko vyhrnutými podkolenkami a sekyrkou, stačilo tyto tradice jen správně uchopit a využít ve svůj prospěch. Jít s dobou tedy není tak těžké.

Pro vstup do Junáka v zásadě není žádný věkový limit. „Obecně ale doporučujeme vyčkat alespoň do věku pěti až šesti let dítěte, kdy je schopné se odpoutat od rodičů," upozorňuje Jaromír Fulín. „Mnoho lidí zůstává skauty i daleko poté, co dosáhnou dospělosti. U nás v Opařanech mezi ně patří například dlouholetý skaut Josef Kříž," říká Žaneta Kupilíková.

Autor: Veronika Gigalová