V místní základce se už delší dobu potýkají s malým počtem žáků. Protože zastupitelé chtějí školu udržet, domluvili se s táborským spolkem Janíček, který hledal prostor k založení školy waldorfského typu.

Waldorfská pedagogika:
Učivo se realizuje v tzv. epochách.
Žáci jsou hodnoceni slovně.
Školy navazují intenzivní spolupráci s rodiči.
Učení je vnímáno jako umělecký proces.
Absence učebnic, pouze pracovní sešity.

Montessori pedagogika:
Neautoritativní přístup k žákům.
Podpora dětské tvořivosti. Absence trestů.

Janíček v Táboře již třetím rokem provozuje dětský klub, jehož ředitelka Valérie Procházková potvrdila, že mají o založení nové základní školy zájem a intenzivně na jejím vzniku již nějakou dobu pracují.
„Materiály ke schválení jsme ministerstvu zaslali a čekáme na jejich vyjádření. Máme také už zajištěné prostory pro výuku, stejně jako pedagogy. Zatím zájem o zápis do prvního ročníku projevili rodiče dvanácti dětí," upřesnila Valérie Procházková. 

Na Táborsku zatím žádná waldorfská základní škola není, nejbližší je až v Písku. Celkem jich dosud v republice funguje pouze čtrnáct. Ve světě ale tradici mají už sto let a jedná se o nejrozšířenější formu alternativního školství. Starosta Ratibořských Hor Radek Lamboj iniciativu Janíčka vítá, protože oživí jejich vesnickou školu. Ve společném jednání vidí možnost, jak základní školu v obci nejen zachovat, ale udržet i další na ni navázané činnosti. Jde třeba o zájmové kroužky, družinu nebo školní jídelnu.

„Dětí je tu málo už teď a výhled do budoucna zlepšení nevěstí. Sám pamatuji doby, kdy na škole bývalo běžně kolem stovky dětí. Toho by se spoluprací s Janíčkem mohlo časem opět dosáhnout," věří Radek Lamboj. Pro malé obce je podle něj neštěstím, když musí školu zavřít.
„Společenský ruch, který s sebou škola automaticky přináší už jen svou existencí, se přesune jinam, a i pro mladé lidi je taková obec mnohem méně atraktivní," vysvětluje.
Když je z Janička oslovili, v Ratibořských Horách o jejich aktivitách i starostech již věděli. Slyšeli jak o předškolním klubu, tak o snahách poskytnout odrůstajícím dětem výuku ve waldorfské metodě i na základní škole. V Ratibořských Horách nyní mají na základce třicet dětí a jak starosta připouští, demografický vývoj nenasvědčuje, že by mělo dojít ke změnám k lepšímu. Do první třídy letos nastoupily pouze tři děti. 

Zároveň ale chtějí chod školy s výukou zachovat. „Náklady na provoz nejsou zrovna malé, pohybují se kolem 400 tisíc ročně. To ovšem platí pouze tehdy, když nejsme tak zvaně podlimitní. Pokud k této situaci dojde, musí obec doplácet, v jednom roce to bylo dokonce 700 tisíc," popisuje problémy malotřídky Radek Lamboj.

Věří v atraktivitu

Valérie Procházková z nezájmu rodičů strach nemá. Ze svých zkušeností ví, že veřejnost dnes alternativní způsoby výuky, jakým je i ten waldorfský, vyhledává.

„Zatím máme domluvených dvanáct dětí, ale věřím, že zájem bude větší. Teprve se chystáme rodičům v okolních městech naši budoucí školu začít představovat," objasňuje Valérie Procházková.

S představením činnosti a plánů do budoucna už ostatně začali. Před několika dny otevřeli v táborské knihovně výstavu o waldorfském školství a činnosti svého dětského klubu pro předškolní děti.

Nejedná se přitom o jediné táborské alternativní předškolní zařízení, v Táboře už několik let existují dvě mateřské školky vycházející z přístupu Marie Montessori. Ten by však neměl být s waldorfským školstvím zaměňován, neboť vychází z odlišných pedagogických principů a v mnoha směrech se vzájemně liší.

Škola bez učebnic

Pokud waldorfská škola v Ratibořských Horách nakonec opravdu vznikne, mohou se děti připravit na styl výuky značně odlišný od té na běžných základkách. Nečekaly by je zde ani známky, ani učebnice. Děti jsou ve waldorfských školách hodnoceny slovně a pracují se sešity, které s nimi učitel společně vytvoří místo učebnic. I výuka je vedena jinak, než je na běžných školách zvykem.
Vyučování hlavních předmětů se odehrává v tak zvaných epochách. Jde o dvouhodinový vyučovací blok, jenž se ještě dále dělí na část rytmickou, vyučovací a vyprávěcí. Je věnován jednomu tématu, které je učitelem rozvíjeno po dobu zhruba tří až čtyř týdnů.

Děti se tedy měsíc věnují například matematickým operacím, stavbě domu nebo dějinám Řecka. Tělesná, pracovní a hudební výchova se již vyučují v klasických vyučovacích hodinách.
Základní školou provází dítě po celou dobu stejný třídní učitel, který v epochách vyučuje obvykle všechny hlavní předměty. Každý učitelův krok v práci s učební látkou tedy odpovídá dětským vývojovým potřebám. Kantor se tak do značné míry stává tvůrcem učebního plánu a jeho kompetence jsou v tomto ohledu mimořádně široké.

Valérie Procházková je přesvědčena, že zájem o výuku ve škole nového typu nezmenší ani školné, které předběžně odhaduje na 1300 korun za měsíc. Jestli školu otevřou, by se měla od ministerstva dozvědět na přelomu roku. „Zatím si myslím, že jsme na dobré cestě," vzkazuje zájemcům.
Spolehlivého podporovatele našla už ve starostovi Ratiborských Hor Radku Lambojovi, který ve své obci dokázal o podpoře nově vznikající škole přesvědčit i ostatní členy zastupitelstva.
Dosud existující Základní škola v Ratibořských Horách by tak mohla fungovat dál, jen by v následujících letech jedna školní budova hostila zároveň základky dvě. A to se zcela odlišnou formou výuky.