Na akci, jenž svolali Ágnes Neměčková, Martin Kákona a Miloš Bučinský, zaznělo prohlášení Milion chvilek pro demokracii, promluvil evangelický farář Richard Dračka či řezbář a loutkář Jan Růžička.

Připomínku událostí 21. srpna 1968 a 1969 zahájila Ágnes Němečková. „Když člověk vidí, že se lidé dokáží stmelit a zavzpomínat, dokáží přemýšlet o tom, co je dnes důležité, tak nejde příchozí nepovažovat za přátele,“ sdělila, jak si vysvětluje oslovení milí a vzácní přátele, jímž začíná projevy Mikuláš Minář, aktivista a předseda spolku Milion chvilek pro demokracii.

PLIVNUTÍ DO TVÁŘE

Přestože si přála setkání zahájit pozitivně, rozčílila ji zpráva, že 21. srpna si Miloš Zeman na zámek do Lán pozval předsedu komunistické strany Vojtěcha Filipa. „Toto jeho gesto považuji za plivnutí do tváře nám všem,“ označila jednání našeho prezidenta.

Za úkol si vzala předat přítomným aktuální poselství Milion chvilek za demokracii z Prahy. „Roční výročí okupace vedlo opět k občanským protestům. Komunistická moc soustředila sílu do velkých měst. Zásahy vojska, příslušníků SNB, VB a lidových milic přinesly mnoho zraněných a dokonce pět obětí na životě. Nejmladšímu bylo teprve čtrnáct let, Bohumil Siřínek se navíc na demonstraci ocitl čistě náhodou a zde na kašně visí jeho fotografie,“ ukázala na snímky, u kterých plály svíce.

Odpovědnost za tyto akce nesla komunistická strana. „Za to že Češi stříleli do Čechů. Pachatelé těchto činů nebyli potrestáni. V posledních dnech podobný model - zbít, zavřít a zastrašit - aplikuje Rusko proti občanům pokojně demonstrujícím za svobodné volby. Objevují se dokonce snahy o opětovné zavedení cenzury, to vše je odsouzení hodné,“ pokračovala zapáleně v projevu.

Naší vládu dle prohlášení spolku nepřímo ovládá komunistická strana, na jejíž parlamentní podpoře je závislá. „Vedoucí funkcionáři této strany činy komunistického režimu veřejně relativizují a snižují jejich závažnost. Za tento stav nese plnou odpovědnost trestně stíhaný premiér a prezident, který ho podporuje,“ ukončila řeč Ágnes Němečková.

PŘIROVNÁNÍ K BIBLI

Přestože nerad vystupuje na veřejnosti, promluvil také evangelický farář Richard Dračka. „To, na co vzpomínáme, si zaslouží naši přítomnost. Jsme sice malý národ uprostřed Evropy, ale nejsme zanedbatelní. Na velikosti nezáleží. Jako Češi si neseme i své dějiny, avšak většinou neslavné, přežíváme pod vládou větších, silnější a mocnějších,“ a pokračoval přirovnáním k bibli.

„Národ Izraelský má také pochmurné dějiny, prohlašuje je za svou svatou knihu a učí se je. Rodiče je dětem připomínají. Jde o zápis průšvihů, malosti, nevěry, zrady, kolaborace, bratrovražedných válek. Tento národ si nese dějiny s sebou a hledá v nich moudrost, aby se z nich poučil,“ osvětlil.

DEKA USTRAŠENOSTI A PŘETVÁŘKY

Jan Růžička označil letošní výročí za smutnější než to loňské. „Protesty byly mohutné, nebyli to ti zlí z venku jako rok předtím, ale měli jsme dostatek padouchů ve vlastních řadách. Posléze byl přijat Pendrekový zákon, který umožňoval vyhození z práce či ze studia bez udání důvodu. Toto opatření podepsal bez řečí, i když asi i s výčitkami Alexander Dubček, a další dva idoly pražského jara, Ludvík Svoboda a Oldřich Černík. A potom zemi překryla deka ustrašenosti, přetvářky a šedivosti. V této atmosféře naše generace vyrůstala a trvalo téměř dvacet let než se lidé odvážili sejít k podobným masovým protestům,“ shrnul návaznosti.

Podle něj se najdou politici, kteří nás chtějí i v dnešní době dostat pod vliv Kremlu. „Jezdí se učit do Číny, jak stabilizovat společnost. Naštěstí dnes není tak snadné utahovat šrouby a máme na výběr. Svoboda a právní stát není zadarmo, to je to co si máme odnést jako poučení z této historické události. Nesmíme se nechat zastrašit a schovávat se do své soukromé ulity,“ vybízel Jan Růžička.