„Tak často na půdu nezavítám. Šla jsem tam na jaře uložit dětské oblečení a přímo ve štítě jsem na krovu viděla uchycené hnízdo. Nebyla jsem si ani jistá, co to je. Tak jsem hned běžela pro manžela. Stále jsem nemohla věřit tomu, co tam za tři měsíce vyrostlo,“ vypráví.

Čekala do letošní zimy, až bude hnízdo prázdné, aby ho mohla sundat.

„Chtěli jsme si udělat fotky hned, ale již po třetím snímku jsme běželi pryč. Jak fotoaparát bleskl, sršni začali vylézat. Tak jsme je nechali na pokoji,“ směje se.

Lidé z okolí Jindřišce Tarabové poradili, že má nechat hnízdo vymrznout a pak teprve zlikvidovat. Sršni byli naštěstí mimo dosah ostatních obyvatel obce, proto hnízdo na půdě mohlo zůstat až do března.

„Už když jsme hnízdo našli, bylo mi líto ho odstranit, protože ty plásty jsou nádherné. Nyní jsme ho dali do garáže, ale je strašně křehké. Když jsme ho nesli, tak se na jedné straně bohužel rozpadlo. Ocenila bych, kdyby o něj projevili zájem například včelaři,“ říká Tarabová.

Nálezkyně zachovala klidnou hlavu a nevolala k odstranění hnízda profesionály. Mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů vysvětluje, že se na hasiče lidé mohou obrátit v bezprostředním ohrožení života. Například u alergiků. Hasiči totiž v těchto případech zasahují jen když hmyz obtěžuje například kolem škol nebo na veřejných místech. Jinak je na majiteli domu, aby se s nevítanými hosty vypořádal sám.

Rekordní hnízdo

Hnízda sršňů mívají běžně velikost lidské hlavy. Tarabovi u svého úlovku naměřili délku pětadevadesát centimetrů a obvod 123 centimetrů.
Takto velký příbytek může ukrývat i přes tisíc jedinců. „Vzhledem k rychlosti stavby, musela být kolonie opravdu hodně početná,“ zamýšlí se Karel Jeřábek z Českého svazu včelařů.

Entomolog Jan Máca upřesňuje, že se sice jedná o jednu z obrovských staveb tohoto druhu, ale ne rekordní.

Největší hnízdo bylo podle pelhřimovské agentury Dobrý den objevené v roce 2010 za komínem domu v Horní Bříze na Plzeňsku. To měřilo přes obvod 168 centimetrů. Zdařilý exponát je k vidění také v soběslavském muzeu. Velikost pláství tohoto hnízda je šedesát centimetrů.

„Tyto příbytky mívají až 1,5 metru. To se ale stává velmi ojediněle. Kromě královny a několika samiček, které na zimu vyhledají například dutinu stromu, na sklonku roku ostatní jedinci umírají. Není časté, že by se nová kolonie nastěhovala do původního obydlí,“ vysvětluje Zdeněk Kletečka z Jihočeského muzea.

Podle odborníků jsou sršni oproti včelám klidnější. Obvykle bez důvodu nezaútočí. „Jejich jed je méně toxický než vosí. Problém je v tom, že jsou větší, tak ho do rány vpustí víc,“ upozorňuje Kletečka.