Kdo na začátku srpna chtěl poslat pohled z dovolené, možná byl překvapen. Již osmým dnem si zvykáme, že Česká pošta po pěti letech zdražila některé služby.

Například na dopisní známku by ještě 31. července stačilo deset korun, o den později již stála o tři koruny více. Změna se dotýká nejen rozpočtu lidí, kteří dosud nenašli sympatie k elektronickým pozdravům z dovolené, ale i radnic.

„Třináct korun za známku se mi zdá už hodně peněz. Pamatuji si, že kdysi stála i 60 haléřů, to už je ale hodně dávno," reagovala dvaaosmdesátiletá Božena Šímova na zdražení poštovného.

Podle ní už dnešní mladí lidé stejně dopisy a pohledy moc neposílají. „Mají jiné techniky, pošlou si zprávu, nebo rovnou zavolají," dodává s nostalgickým úsměvem žena, která nezapomíná na dobu, kdy otevřela dopis s novým příběhem, které jí pravidelně posílal manžel z vojny.
V souvislosti se zdražením poštovného jsme zjišťovali i zájem o známku s prezidentem Milošem Zemanem. Lidé o ni příliš nestojí. Podle Michala Páši z pošty u táborského vlakového nádraží, někteří dokonce záměrně požadují známku s jiným motivem.

O tři koruny vzrostla také cena za doporučené psaní, tedy nově na 29 korun. Cenné psaní podražilo o dvě koruny, a to na základní sumu pro obálku vážící do 50 gramů za 34 korun. Ani poštovní poukázka typu A nemá stejnou hodnotu. Za odeslání 5000 korun za ni platíme už 26 korun.

Podle tiskové mluvčí České pošty Marty Selicharové je důvodem zvýšení cen nejen ekonomický vývoj či růst cen energií, ale také výrazný pokles počtu listovních zásilek, které nahrazuje elektronická komunikace. Průměrná domácnost tak ročně vydá za poštovní služby navíc přibližně o 50 korun.

Hlouběji do rozpočtu sáhnou i radnice. „Zdražení se nás dotkne, byť se snažíme co nejvíce dokumentů posílat přes datové schránky. Ale jsou některé, se kterými musíme na poštu," potvrdil starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský. Počítá, že ročně je zdražení vyjde na tisíce.

Ani provozovatelka táborského internetového obchodu Fashionshop.cz Klára Dohnalová není ze zdražení České pošty nadšená. „Zákazníků se to však nedotkne, poštovné dotuji. Osobně mě to štve, ale nic s tím nenadělám," drží si nadhled.

Na stanicích dostávali nové koně

close Richard Vlasák, kulturní historik táborského muzea zoom_in Richard Vlasák, kulturní historie Husitského muzea v Táboře k historii táborské pošty

Až do roku 1526 bylo poštovnictví zejména věcí soukromou. Roku 1527 Ferdinand I. Habsburský zavádí pravidelné poštovní spojení mezi Prahou a Vídní.

Mezi stanicemi měla být vzdálenost nanejvýš 15 kilometrů, tedy tehdejší dvě míle, a stanice samotné měly sloužit zejména k výměně unavených koní. Byly zřizovány mimo hradby, protože města odmítala přijít o své pravomoci a otvírat případným spěšným poslům brány.

Stanice u bran

Nejinak tomu bylo i v Táboře. Stanice se zde nacházela v blízkosti dnes již zbořených bran, které oddělovaly dnešní Pražskou ulici od města. Do roku 1680 zde byl poštmistrem Urban Benneke, který zemřel na mor, když na poštu vpustil zřejmě nakažené touto smrtelnou nemocí.

Po něm se poštmistrem stal Jan Jindřich Tobiáš, pocházející zřejmě z Nového Města Pražského. Protože poštovní stanice může být zamořena, navrhuje mu městská rada, aby použil coby poštu Eggenberský dům, dnešní čp. 14 na Žižkově náměstí. Pošta mohla být přenesena i na Špulířovský dům v Pražské ulici.

Toto jsou zřejmě pouze dočasná umístění poštovní stanice, protože na počátku 19. století je pošta na svém původním místě.
Dalším známým táborským dědičným poštmistrem byl Jan Antonín Ignác z Herrenfelsu (1686 – 1773). Úřady přinášely značné finanční výhody svým správcům, a tak je zajímavé, že pan Sebenář z Herrenfelsu upadl do velikých dluhů, dokonce se i na několik měsíců pohřešuje, ale po svém návratu tvrdí, že měl služební povinnosti.

K překvapení všech má v Táboře té doby veliký vliv a dokonce je i zvolen purkmistrem města a v tomto úřadě je dokonce 25 let.
J. A. Sebenář vlastnil domy čp. 6, 7, 8 na severní straně dnešního Žižkova náměstí. Poté byl poštovní dědičný úřad spjat s rodinou Čížovských, kteří až do roku 1795 vlastnili dům u Lichviců, čp. 4, severní strana náměstí vedle kostela.

close Na snímku lze vidět budovu pošty na Žižkově náměstí z konce 19. století, jak ji svým fotoaparátem zvěčnil Ignác Šechtl. zoom_in

Roku 1841 byla poštovní stanice vykoupena z dědičného poštmistrovství za částku 13 200 zlatých. Již v druhé polovině 19. století je pošta vedena na dnešním místě, hlavním poštmistrem se roku 1885 stal Hugo Wranitzky. K dispozici měl čtyři výpravčí, dva listonoše a dva sluhy. Celoroční příjem pošty tehdy činil přes jeden milion zlatých.

Za první republiky byla úřední doba od 8 do 12 a poté od 14 do 18 hodin. Za dopis jste zaplatili od 60 haléřů do 7,80 korun. Tolik stál nejdražší, půlkilogramový dopis. Za balík v té době od 2 do 26 korun podle gramáže a hodnoty posílaného zboží.

Otázka: Ovlivní vás zdražení poštovného?

close Božena Šímová zoom_in Božena Šímová
Tábor
Mně to moc nevadí. Pokud jde o pohledy a dopisy, tak ty známým a příbuzným často neposílám, obě děti mám v Táboře, takže si blahopřání řekneme ústně. Zdražuje se leccos a člověk to ani kolikrát nestihne postřehnout. Navíc proti tomu nelze nic dělat.

close Michal Majan zoom_in Michal Majan
Tábor
Tříkorunové zdražení mi přijde trochu přehnané, ale cena se asi úměrně zvýšila nákladům pošty. Posílám dopisy třikrát až čtyřikrát za měsíc, takže to jsou další výdaje. Sice se to mojí peněženky dotkne, ale zase ne moc drasticky. Přání ale budu posílat dál.

close Marie Bláhová zoom_in Marie Bláhová
Tábor
Dá se říct, že v poslední době posílám pohledů čím dál méně, takže mi zdražení známek nevadí. Nepřijde mi, že by pošta cenu za známku výrazně zvýšila. Ve výsledku je jedno, jestli za ni zaplatíte deset nebo třináct korun. Tříkorunový rozdíl lze ještě akceptovat.

Věra Češpivová close Věra Češpivová zoom_in
Tábor
Vadí mi to. Hlavně co se týče dražších složenek. S těmi chodím na poštu každý měsíc, a to už se v mém rozpočtu významně promítne. Dopisů pošlu za rok asi pět, tam se mi výdaje zase tolik nezvýší. Jsem už v důchodu, musím počítat každou korunu, abych vyšla.