Pětice větrníků o celkové výšce přes 150 metrů by podle jeho návrhu měla vyrůst na Jizbici nad Daměnicemi, samotě spadající pod Načeradec jen několik málo kilometrů za hranicí Táborska.

Podle informací Deníku by se mělo jednat o pět kusů turbín Enercon E92. Ty mají stožár o výšce 108 metrů, rotor pak o průměru 92 metrů. Celková výška by tak byla 154 metrů, tedy jen o pouhý metr nižší, než je výška chladících věží v Temelíně. Park by se měl nacházet v nadmořské výšce 650 metrů.

Stožáry by se tyčily do výšky zhruba 800 metrů nad mořem, byly by tak viditelné odkudkoli od Krkonoš po Šumavu a od Brd po Žďárské vrchy a Javořickou vrchovinu, pokud by cestou nevadila lokální překážka.

Starostka Načeradce Petra Bartoníčková návštěvu zástupce firmy Sach Josefa Volšického na minulém jednání zastupitelů potvrdila.

“Přišel s tímto záměrem a bavili jsme se, co by byl případně ochoten udělat pro obec, pokud by se k tomu obec klonila. Zatím jsme o tom ale nevydali žádné rozhodnutí, ani jsme o tom nejednali. Více se k tomu vyjadřovat proto považuji za předčasné,” uvedla starostka.

K návrhu na stavbu větrného parku na Jizbici se chtějí načeradští zastupitelé vrátit při příštím zasedání.

Vyjádření Josefa Volšického se Deníku nepodařilo ani přes usilovnou snahu získat.

Turbíny Enercon E92 mají výkon 2,3 MW. Celková výše plánované investice není Deníku známá, podle srovnání s podobně výkonnými elektrárnami by se však mohla šplhat až k částce kolem půl miliardy.

Investiční náklady na stavbu silnější 3 MW elektrárny Enercon E-101 vycházely v roce 2019 na zhruba 107 milionů, náklady na stavbu slabší 2 MW elektrárny Vestas V90 pak na 70 milionů.

ČEZ na svých webových stránkách uvádí, že celkové náklady na postavení jedné větrné elektrárny se mohou pohybovat v rozmezí 35 až 40 milionů korun za instalovaný megawatt výkonu v závislosti na celkovém počtu strojů, rozsahu úprav přístupových komunikací, vzdálenosti a provedení elektrické přípojky. V přepočtu na výkon plánovaný ve větrném parku na Jizbici by se jednalo o rozmezí mezi 400 až 460 miliony.

Podle porovnání údajů z české Wikipedie o výškových stavbách by šlo o pátý až devátý nejvyšší stožár větrné elektrárny v republice.

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje stavbu větrných elektráren dovolují. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, však mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Nabízí se proto otázka, zda k podobnému zásahu do krajiny nedojde, mimo jiné s ohledem na blízkou Chráněnou krajinnou oblast Blaník.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje by takovouto stavbu nedovolily, povolují totiž pouze stavbu větrné elektrárny do výše sloupu 24 metrů a počtu pěti sloupů.